Rejstřík

Slovník

Robota, landfrýd, kompaktáta, protektorát, normalizace. Pojmy, které potkáte v dějinách, vysvětlené krátce a přesně. 57 pojmů

Najít v rejstříku

Stát, právo a správa

Benešovy dekrety: Dekrety prezidenta republiky z let 1940 až 1945, které nahrazovaly zákony v době, kdy nemohl zasedat parlament. Celkem jich bylo vydáno 143.
Defenestrace: Vyhození odpůrců z okna. Pražskými defenestracemi 30. července 1419 a 23. května 1618 začaly husitská revoluce a stavovské povstání.
Fojt: Představený vesnice nebo města, kterého dosazovala vrchnost, obdoba rychtáře. Název se užíval hlavně na severní a východní Moravě a ve Slezsku.
Landfrýd: Dohoda šlechty, měst a celých krajů o udržení zemského míru a společném stíhání lupičů. V Čechách se landfrýdy rozšířily hlavně v bezvládí po roce 1439.
Majestát: Listina císaře Rudolfa II. z 9. července 1609, která v Českém království zaručila náboženskou svobodu stavům a městům hlásícím se k České konfesi.
Obnovené zřízení zemské: Zemská ústava, kterou Ferdinand II. po Bílé hoře vydal bez souhlasu sněmu pro Čechy v roce 1627 a pro Moravu v roce 1628. Učinila trůn dědičným a katolictví jedinou povolenou vírou.
Prosincová ústava: Soubor ústavních zákonů vyhlášených 21. prosince 1867 pro Předlitavsko. Zaručoval občanská práva a platil až do rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918.
Předlitavsko: Neoficiální název rakouské části Rakousko-Uherska v letech 1867 až 1918. Patřily k ní i Čechy, Morava a Slezsko, hlavním městem byla Vídeň.
Purkrabí: Správce a velitel hradu, ve středověku i královský úředník spravující hradský obvod. Nejvyšší purkrabí byl nejmocnějším zemským úředníkem Českého království.
Země Koruny české: Svazek zemí pod vládou českého krále, tedy Čechy, Morava, Slezsko a Lužice. Jako Korunu království českého ho právně vymezil Karel IV. v roce 1348.
Zemské desky: Úřední knihy, do kterých se v Čechách a na Moravě od 13. století zapisoval šlechtický pozemkový majetek, usnesení zemského sněmu a rozsudky zemského soudu.
Zemský sněm: Shromáždění stavů jedné země, v Čechách od středověku do roku 1913. Povoloval daně a vojsko, volil krále a usnášel se na zemských zákonech.
Zlatá bula sicilská: Tři listiny Fridricha II. z 26. září 1212, kterými potvrdil Přemyslu Otakarovi I. a jeho nástupcům dědičný královský titul a volbu krále v Čechách.

Společnost a hospodářství

JZD: Jednotné zemědělské družstvo, základní podoba socialistického zemědělství v Československu. Vznikala od roku 1949, většinou pod nátlakem, a zanikla přeměnou po roce 1989.
Kolektivizace: Nucené slučování soukromých hospodářství do jednotných zemědělských družstev. V Československu ho komunistický režim prosazoval hlavně v letech 1949 až 1960.
Kopa grošů: Účetní jednotka o šedesáti groších. Ve středověku a raném novověku se v kopách grošů počítaly ceny statků, platy, pokuty i věna.
Kulak: Ruské slovo pro zámožného rolníka, které komunisté v Československu po roce 1948 užívali jako hanlivé označení sedláků odmítajících vstup do JZD.
Nevolnictví: Osobní závislost poddaného na vrchnosti, která mu bránila bez svolení odejít z panství, oženit se nebo dát děti na studia. V českých zemích ji zrušil patent z 1. listopadu 1781.
Pražský groš: Stříbrná mince, kterou od roku 1300 razil Václav II. z kutnohorského stříbra. Patřila k nejrozšířenějším mincím střední Evropy, ražba skončila v roce 1547.
Robota: Neplacená práce, kterou poddaní museli konat na polích a ve dvorech své vrchnosti. V českých zemích ji zrušil zákon podepsaný císařem 7. září 1848.
Sokol: Tělocvičný spolek založený 16. února 1862 v Praze Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem. Spojoval cvičení s národní výchovou, nacisté i komunisté jeho činnost zakázali.
Tolar: Velká stříbrná mince, kterou od roku 1519 razili Šlikové v Jáchymově. Podle jáchymovského tolaru dostaly jméno další tolary i dolar.
Urbář: Soupis poddanských usedlostí panství a povinností, které z nich poddaní odváděli vrchnosti, tedy peněžních platů, naturálních dávek a roboty.
Znárodnění: Převod soukromých podniků do vlastnictví státu. V Československu ho zahájily dekrety z 24. října 1945 a po únoru 1948 zasáhlo téměř všechny firmy a živnosti.

Církev a víra

Akce K: Přepadení mužských klášterů komunistickým režimem v noci ze 13. na 14. dubna 1950. Řeholníci byli internováni a kláštery zabral stát.
Jednota bratrská: Církev, která vzešla z husitství a vznikla kolem roku 1457 v Kunvaldu. Proslula školami a Biblí kralickou, po Bílé hoře musela odejít do exilu.
Kompaktáta: Dohoda basilejského koncilu s husity, vyhlášená 5. července 1436 v Jihlavě. Povolila v Čechách a na Moravě přijímání podobojí, papež ji v roce 1462 zrušil.
Rekatolizace: Obnova katolické víry, kterou po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 prosazovali Habsburkové, církev a vrchnosti, často nátlakem a násilím.
Toleranční patent: Patent Josefa II. z 13. října 1781, který po více než 150 letech povolil v českých zemích vedle katolické církve i vyznání luterské, kalvínské a pravoslavné.
Utrakvismus: Husitská církev podobojí, jejíž věřící přijímali při mši chléb i víno. Vznikla v roce 1414, v 15. století k ní patřila většina Čech a zanikla po Bílé hoře.

Vojsko a válka

Legie: Dobrovolnické jednotky Čechů a Slováků, které za první světové války bojovaly na straně Dohody v Rusku, Francii a Itálii za vznik samostatného státu.
Mobilizace 1938: Všeobecná mobilizace Československa vyhlášená večer 23. září 1938. Do zbraně bylo povoláno zhruba 1 250 000 mužů, po Mnichovské dohodě armáda pohraničí vyklidila bez boje.
PTP: Pomocné technické prapory, vojenské útvary nucené práce, kam komunistický režim v letech 1950 až 1954 posílal brance a záložníky, které považoval za politicky nespolehlivé.
Sibiřská anabáze: Přesun a boje československých legionářů napříč Ruskem a Sibiří v letech 1918 až 1920, zakončené odplutím z Vladivostoku do vlasti.
Vozová hradba: Obranné seskupení bojových vozů spojených řetězy, které husité užívali jako pohyblivou pevnost. Přineslo husitským vojskům řadu vítězství v 15. století.

Prameny a archeologie

Berní rula: První úplný soupis poddanských usedlostí v Čechách z roku 1654, sestavený pro výběr daní. Zachycuje zemi a její hospodáře po třicetileté válce.
Hradiště: Opevněné sídliště chráněné valy a příkopy, typické pro pravěk a raný středověk. Slovanská hradiště byla střediskem moci, obchodu a víry.
Kurent: Německé novogotické psací písmo, kterým se v českých zemích psalo od 18. do poloviny 19. století česky i německy. Jeho znalost je klíčem ke starým matrikám.
Matrika: Kniha, do které farář a později úřad zapisoval křty, sňatky a pohřby. Farní matriky jsou hlavním pramenem pro hledání předků a většina je dnes online.
Mohyla: Uměle navršený násep z hlíny nebo kamení nad hrobem. V českých zemích se mohyly stavěly od pravěku do raného středověku, mnohé jsou dodnes vidět v lesích.
Oppidum: Velké opevněné sídliště Keltů z 2. a 1. století př. n. l. s rysy města. V Čechách jsou nejznámější Závist a Stradonice, na Moravě Staré Hradisko.

Stavby a umění

Morový sloup: Barokní sloup se sochami světců, který města stavěla jako poděkování za konec morové epidemie a prosbu o ochranu. Nejslavnější je sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci.
Rotunda: Malý kostel s kruhovou lodí a půlkruhovou apsidou, typický pro předrománské a románské stavitelství. V českých zemích se jich dochovaly desítky.
Sgrafito: Výzdoba fasády vyškrabáváním vzorů ve dvou vrstvách omítky. V českých zemích se rozšířila v renesanci 16. století, proslavila ji Litomyšl, Telč nebo Slavonice.
Tvrz: Opevněné sídlo drobného šlechtice, obvykle přímo ve vesnici u hospodářského dvora. V českých zemích vznikaly tvrze od 13. století do třicetileté války.

Moderní dějiny

Akce Asanace: Akce Státní bezpečnosti z let 1977 až 1984, při níž zastrašováním a násilím nutila signatáře Charty 77 a další odpůrce režimu k vystěhování z Československa.
Den boje za svobodu a demokracii: Státní svátek 17. listopadu, který připomíná zásah nacistů proti studentům v roce 1939 a studentskou demonstraci v roce 1989, kterou začala sametová revoluce.
Disent: Prostředí lidí, kteří za komunistického režimu otevřeně a bez násilí vystupovali proti jeho praktikám, zejména za normalizace kolem Charty 77.
Heydrichiáda: Vlna nacistického teroru po atentátu na Reinharda Heydricha 27. května 1942. Za stanného práva bylo popraveno přes 1 500 lidí, vyhlazeny byly Lidice a Ležáky.
Charta 77: Občanská iniciativa, která od ledna 1977 upozorňovala, že komunistický režim porušuje lidská práva, k nimž se sám zavázal. Do ledna 1990 ji podepsalo 1 898 lidí.
Mnichovská dohoda: Dohoda Německa, Itálie, Velké Británie a Francie z noci na 30. září 1938, která bez účasti Československa nařídila odstoupit pohraničí Německu.
Normalizace: Období po potlačení pražského jara, od dubna 1969 do listopadu 1989. Režim obnovil cenzuru a moc KSČ, vyměnil vedení institucí a pronásledoval odpůrce.
Protektorát Čechy a Morava: Útvar, který Adolf Hitler vyhlásil 16. března 1939 na okupovaném území Čech a Moravy. Formálně autonomní, ve skutečnosti řízený Německem, trval do května 1945.
Prověrky: Pohovory, jimiž komunistický režim po roce 1968 zjišťoval postoje lidí k okupaci. V roce 1970 ztratilo členství v KSČ přes 300 tisíc lidí, další přišli o práci.
Samizdat: Vydávání zakázaných textů vlastními silami, nejčastěji opisováním na psacím stroji. V normalizačním Československu tak vycházely stovky knih a časopisů.
StB: Státní bezpečnost, politická tajná policie komunistického Československa v letech 1945 až 1990. Sledovala, zastrašovala a zatýkala skutečné i domnělé odpůrce režimu.
Vysídlení Němců: Nucený odchod většiny Němců z Československa v letech 1945 a 1946, nejprve živelný, od ledna 1946 organizovaný. Týkal se zhruba tří milionů lidí.