Samizdat

Slovo samizdat pochází z ruštiny a znamená doslova „samovydávání“. V Československu se tak označovaly knihy, časopisy a dokumenty, které nemohly vyjít oficiálně. Nejčastěji je písařky přepisovaly na psacím stroji přes kopírák, takže jeden opis měl jen několik exemplářů, a čtenáři je půjčovali a opisovali dál. Za šíření samizdatu hrozilo stíhání například pro trestný čin pobuřování.

Samizdat existoval už v padesátých letech, největší rozmach zažil za normalizace. Ludvík Vaculík založil koncem roku 1972 Edici Petlice, která do roku 1989 vydala okolo čtyř set titulů v nákladu 12 až 15 opisů. Další edicí byla například Expedice Václava Havla, vycházely samizdatové časopisy a dokumenty Charty 77. Část textů vycházela tiskem v exilových nakladatelstvích, například v torontském Sixty-Eight Publishers Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové. Sbírky samizdatu uchovává například pražská knihovna Libri prohibiti.