Legie

Československé legie vznikaly od roku 1914 z krajanů v Rusku a Francii a později hlavně ze zajatců a přeběhlíků z rakousko-uherské armády. Pro Rakousko-Uhersko byli legionáři zrádci a v zajetí jim hrozila smrt. Politicky je vedla Československá národní rada v Paříži s Tomášem Garriguem Masarykem, Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem. Legie byly jedním z hlavních argumentů pro uznání Československa spojenci v roce 1918.

V Rusku vznikla v roce 1914 Česká družina, z níž vyrostl armádní sbor. Jeho nejznámějším bojem byla bitva u Zborova 2. července 1917, po uzavření míru mezi bolševiky a Německem se pak legionáři vydali na sibiřskou anabázi. Ve Francii bojovala od roku 1914 rota Nazdar v cizinecké legii a od přelomu let 1917 a 1918 samostatná československá armáda, v Itálii se legie formovaly v letech 1917 a 1918. Domů se legionáři vrátili většinou v letech 1919 a 1920 a stali se základem československé armády. Jejich památku udržuje Československá obec legionářská.