Utrakvismus
Husitská církev podobojí, jejíž věřící přijímali při mši chléb i víno. Vznikla v roce 1414, v 15. století k ní patřila většina Čech a zanikla po Bílé hoře.
Výklad
Utrakvismus (z latinského sub utraque specie, pod obojí způsobou) je označení pro církev podobojí, která vzešla z husitství. Její stoupenci, utrakvisté neboli kališníci, přijímali při mši eucharistii pod obojí, chlebem i vínem. Podávání kalicha laikům zavedl na podzim 1414 v Praze Jakoubek ze Stříbra. Symbolem se stal kalich, který zdobil korouhve husitských vojsk i průčelí kostelů, například Týnského chrámu v Praze.
Utrakvisté se pokládali za součást katolické církve a usilovali o její uznání, kterého dosáhli basilejskými kompaktáty. Papežem potvrzeného arcibiskupa neměli a jejich církev spravovala konzistoř podobojí. V 15. století k ní patřila většina obyvatel Čech včetně krále Jiřího z Poděbrad. V 16. století se část utrakvistů sblížila s luterstvím. Po bitvě na Bílé hoře byla církev podobojí zakázána a kalich v průčelí Týnského chrámu nahradila socha Panny Marie.
Období Husitství a Jiří z Poděbrad Jagellonci Habsburkové před Bílou horou
Související Kompaktáta Jednota bratrská Rekatolizace Defenestrace
Zdroje: Ottův slovník naučný: Utrakvisté (Wikizdroje), Wikipedie: Utrakvismus
Nic jsme nenašli.