Kurent
Německé novogotické psací písmo, kterým se v českých zemích psalo od 18. do poloviny 19. století česky i německy. Jeho znalost je klíčem ke starým matrikám.
Výklad
Kurent (německy Kurrentschrift, z latinského currere, běžet) je psací písmo, které se vyvinulo v německých zemích v 16. století. Psalo se rychle, a proto se užívalo v úřadech, dopisech i farních matrikách. V českých zemích během 18. století vytlačilo domácí českou novogotickou kurzívu a psalo se jím i česky. Typické jsou ostré lomené tahy, dlouhé s, písmeno e podobné dnešnímu n a oblouček nad u, který ho od n odlišuje.
Od padesátých let 19. století se české texty začaly psát humanistickým písmem, tedy latinkou, jak ji píšeme dnes. Kurent se dál užíval hlavně v němčině, v Německu až do roku 1941. Kdo dnes čte staré matriky, pozemkové knihy, úřední spisy nebo rodinné dopisy, se bez znalosti kurentu neobejde. Pro čtení se užívají tabulky tvarů písmen a příručky paleografie, kurzy čtení starých písem nabízejí i archivy.
Období Osvícenství a reformy Národní obrození
Související Matrika Urbář Berní rula
Zdroje: Wikipedie: Kurent, Ivan Hlaváček, Jaroslav Kašpar, Rostislav Nový: Vademecum pomocných věd historických (Internet Archive)
Články