Toleranční patent
Patent Josefa II. z 13. října 1781, který po více než 150 letech povolil v českých zemích vedle katolické církve i vyznání luterské, kalvínské a pravoslavné.
Výklad
Toleranční patent vydal císař Josef II. 13. října 1781 jako součást osvícenských reforem. Povolil soukromé vyznávání tří dalších křesťanských vyznání vedle katolického, a to augsburského (luterského), helvétského (kalvínského) a pravoslavného. Nekatolíci mohli zastávat úřady, studovat a získávat měšťanská práva. Kde žilo aspoň sto rodin nebo pět set osob, smělo se postavit modlitebnu, ta ale nesměla mít věž, zvony ani vchod z ulice.
K tolerovaným církvím se v Čechách a na Moravě přihlásily desetitisíce lidí, hlavně na Českomoravské vrchovině, ve východních Čechách a na Valašsku. Většina zvolila helvétské vyznání, které bylo bližší domácí bratrské tradici. Jednota bratrská ani jiné skupiny povoleny nebyly. Katolická církev zůstala státní a nekatolíci platili štolu katolickým farářům. Plnou rovnoprávnost přinesl protestantům až protestantský patent z 8. dubna 1861. V řadě obcí dodnes stojí toleranční modlitebny, prosté stavby, k nimž se věže přistavovaly až později.
Období Osvícenství a reformy
Související Rekatolizace Jednota bratrská Nevolnictví
Zdroje: Ottův slovník naučný: Toleranční patent (Wikizdroje), Wikipedie: Toleranční patent, Muzeum regionu Valašsko, Encyklopedie: Pronásledování evangelíků
Nic jsme nenašli.