Kopa grošů

Kopa znamenala šedesát kusů a v penězích šedesát grošů. Jako mince nikdy neexistovala, šlo o počítací jednotku, která usnadňovala zápis velkých částek. Kopa se dělila na čtyři mandele po patnácti groších. V kopách pražských grošů se od 14. století uváděly ceny vesnic a hradů, roční platy, pokuty nebo věna v listinách, zemských deskách a urbářích.

Vedle kopy grošů českých neboli pražských se počítalo i na kopy grošů míšeňských. Po měnové reformě Jiřího z Poděbrad platilo, že dva míšeňské groše mají hodnotu jednoho pražského, kopa míšeňská proto měla poloviční hodnotu. Když v 16. století převládl tolar a později zlatý, kopa se postupně přestala užívat. Přepočet na dnešní peníze nelze udělat spolehlivě, protože se měnil obsah stříbra v mincích i ceny zboží.