Defenestrace

Defenestrace (z latinského fenestra, okno) znamená vyhození člověka z okna. V českých dějinách se tak označují tři pražské události. 30. července 1419 vtrhli novoměstští husité vedení kazatelem Janem Želivským do Novoměstské radnice, svrhli z oken protihusitské konšely a zabili je. Událost se pokládá za začátek husitských válek. V září 1483 se Pražané vzbouřili proti katolickým konšelům, které podezírali z přípravy převratu, a několik z nich vyhodili z oken. Spor uzavřel kutnohorský náboženský mír v roce 1485.

Nejznámější je defenestrace z 23. května 1618. Zástupci nekatolických stavů vyhodili z okna české kanceláře ve Starém královském paláci na Pražském hradě královské místodržící Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka a Jaroslava Bořitu z Martinic a s nimi písaře Filipa Fabricia. Všichni tři pád přežili. Stavové tím zahájili povstání proti Habsburkům, které skončilo porážkou na Bílé hoře 8. listopadu 1620.