Sgrafito
Výzdoba fasády vyškrabáváním vzorů ve dvou vrstvách omítky. V českých zemích se rozšířila v renesanci 16. století, proslavila ji Litomyšl, Telč nebo Slavonice.
Výklad
Sgrafito (z italského graffiare, škrábat) vzniká tak, že se na tmavou omítku nanese tenká světlá vrstva a do ní se za vlhka vyrývají vzory. Odkrytá tmavá vrstva pak vytvoří kresbu. Technika přišla do českých zemí z Itálie s renesancí a v 16. století zdobila zámky, radnice i měšťanské domy. Nejčastějším vzorem byla takzvaná psaníčka, pravidelné obdélníky připomínající obálky dopisů, užívaly se ale i figurální výjevy z Bible a antických příběhů.
Fasády pokryté sgrafitem má zámek v Litomyšli, zapsaný na Seznam světového dědictví UNESCO, a také domy na náměstích v Telči a ve Slavonicích. V novorenesanci na konci 19. století se technika vrátila a zdobí řadu domů v Praze a dalších městech. Sgrafito poškozuje vlhkost a povětrnost, proto patří k častým úkolům restaurátorů.
Období Habsburkové před Bílou horou Od revoluce 1848 k velké válce
Související Tvrz Rotunda Morový sloup
Zdroje: Ottův slovník naučný: Sgraffito (Wikizdroje), Wikipedie: Sgrafito, Státní zámek Litomyšl
Nic jsme nenašli.