Fojt

Fojt (z německého Vogt) byl představeným obce a obdobou rychtáře, jak se mu říkalo ve většině Čech. Označení fojt se v pramenech objevuje od 15. století hlavně na severní Moravě, užívalo se i ve Slezsku a na Valašsku. Fojt zastupoval vrchnost, vybíral dávky, svolával obec, dohlížel na pořádek a vedl nižší soud, závažné věci postupoval vrchnostenskému úřadu.

Při zakládání vesnic ve 13. a 14. století často dostal rychtářský úřad lokátor, který osadníky přivedl. Fojtství pak bylo usedlostí s výsadami, k níž patřila větší výměra půdy, krčma, mlýn nebo podíl na pokutách, a mohlo se dědit i prodávat. Později vrchnost fojty spíše vybírala podle schopností. Úřad zanikl s reformou obecní samosprávy v polovině 19. století, kdy obce dostaly volené starosty. Jména fojtství a fojtských statků se v mnoha obcích zachovala dodnes.