Na Vítkově je do 1. listopadu k vidění ústava, s níž skládal slib Masaryk

Vznik Československa 28. října 1918 si ve středu v Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína připomněli nejvyšší představitelé státu, armáda i veřejnost. Ceremoniál zahájil prezident Petr Pavel přehlídkou nastoupených jednotek. Po státní hymně zazněl husitský chorál Ktož sú boží bojovníci a byly přineseny historické bojové prapory. Po položení věnců a minutě ticha položili hosté kytice u hrobu Neznámého vojína v kolumbáriu.

Památník na Vítkově vznikal v letech 1928–1938 jako pocta zakladatelům republiky. V 50. letech z něj komunisté udělali mauzoleum Klementa Gottwalda, které bylo zrušeno v roce 1962. Dnes památník spravuje Vojenský historický ústav Praha (VHÚ).

Po pietním aktu si předseda vlády Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka prohlédli novou stálou expozici Symboly státnosti, kterou VHÚ slavnostně otevřel 28. září. Expozice nevypráví dějiny událostí, ale příběhy předmětů spojených se státními symboly. Je v ní první návrh vlajky Československé republiky z května 1918 podle Milana Rastislava Štefánika, který letos v lednu převzal v Římě prezident Pavel, i nerealizované návrhy státní vlajky od malíře Františka Kupky z roku 1919.

Jen do 1. listopadu 2026 jsou vystavené originály slavnostního provedení Ústavy Československé republiky z roku 1920 a Ústavy České republiky z roku 1993, které zapůjčil Archiv Poslanecké sněmovny. Kodex z roku 1920 s pergamenovým listem a intarzovanými deskami podle VHÚ provázel prezidentské sliby Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše a Emila Háchy. Letos byl prohlášen za národní kulturní památku spolu s dokumenty, které provázely vznik ústavy. Expozice je otevřená každý den kromě pondělí a vstup je zdarma.