Výročí, osobnosti a příběhy z českých dějin

Disent

Prostředí lidí, kteří za komunistického režimu otevřeně a bez násilí vystupovali proti jeho praktikám, zejména za normalizace kolem Charty 77.

Výklad

Disent (z latinského dissentire, nesouhlasit) znamená nesouhlas s vládnoucí mocí. V Československu se tak nazývá prostředí lidí, kteří v 70. a 80. letech otevřeně kritizovali komunistický režim, podepisovali petice, psali a šířili samizdat a dokumentovali porušování lidských práv. Patřili k nim reformní komunisté vyloučení ze strany po roce 1969, křesťané, umělci undergroundu, filozofové i dělníci. Ze stejného kořene pochází slovo disident.

Nejznámější platformou disentu byla Charta 77. V roce 1978 vznikl Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), který sledoval politické procesy. Disidenti pořádali bytové semináře, divadlo v bytech a tajné přednášky, na které jezdili i zahraniční filozofové. Režim proti nim nasazoval Státní bezpečnost, výslechy, vězení a nucenou emigraci. V listopadu 1989 vzešla z disentu velká část Občanského fóra, v jehož čele stál Václav Havel.

Období Normalizace Sametová revoluce a rozdělení

Související Charta 77 Samizdat Akce Asanace StB

Zdroje: Wikipedie: Disident, Ústav pro studium totalitních režimů: Anticharta

Nic jsme nenašli.