Pražský groš
Stříbrná mince, kterou od roku 1300 razil Václav II. z kutnohorského stříbra. Patřila k nejrozšířenějším mincím střední Evropy, ražba skončila v roce 1547.
Výklad
Pražský groš (latinsky grossus Pragensis) zavedl český král Václav II. mincovní reformou v roce 1300. Umožnilo ji stříbro z Kutné Hory, kde se mince razila ve Vlašském dvoře, a na reformě se podíleli italští odborníci. Groš vážil zhruba 3,5 až 3,7 gramu a dělil se na dvanáct malých peněz (parvů). Na líci nesl královskou korunu a jméno panovníka, na rubu českého lva a nápis GROSSI PRAGENSES.
Groš obíhal v Čechách i daleko za hranicemi, v Polsku, Uhrách a v německých zemích. Během 14. a 15. století se obsah stříbra v něm snižoval. Ražbu ukončil v roce 1547 Ferdinand I., kdy ho nahradil tolar, groš ale platil dál a z oběhu ho definitivně vyřadil až patent Ferdinanda III. z roku 1644. Velké částky se v groších počítaly po kopách.
Období Přemyslovci Lucemburkové Jagellonci
Související Kopa grošů Tolar
Zdroje: Wikipedie: Pražský groš, Ivan Hlaváček, Jaroslav Kašpar, Rostislav Nový: Vademecum pomocných věd historických (Internet Archive)
Nic jsme nenašli.