Pojem

Předlitavsko

Neoficiální název rakouské části Rakousko-Uherska v letech 1867 až 1918. Patřily k ní i Čechy, Morava a Slezsko, hlavním městem byla Vídeň.

Výklad

Předlitavsko (také Cislajtánie) vzniklo rakousko-uherským vyrovnáním v roce 1867, kdy se habsburská monarchie rozdělila na dvě části se společným panovníkem, zahraniční politikou, armádou a společnými financemi. Jméno dostalo podle řeky Litavy (německy Leitha), která na krátkém úseku jihovýchodně od Vídně tvořila hranici s Uhrami. Druhá polovina monarchie, Uhersko, se proto nazývala Zalitavsko.

Oficiální název zněl Království a země na říšské radě zastoupené, od roku 1915 se užívalo jméno Rakousko. K Předlitavsku patřily mimo jiné Čechy, Morava, Slezsko, Halič, alpské země a Dalmácie. Mělo vlastní vládu, parlament zvaný říšská rada ve Vídni a ústavní základ v prosincové ústavě z roku 1867. Do říšské rady se od roku 1907 volilo všeobecným a rovným hlasovacím právem mužů. Předlitavsko zaniklo s rozpadem monarchie na podzim 1918.

Období Od revoluce 1848 k velké válce První světová válka

Související Prosincová ústava Země Koruny české Zemský sněm

Zdroje: Wikipedie: Předlitavsko, Ottův slovník naučný: Předlitavsko (Wikizdroje)