Znárodnění

Znárodnění znamená převzetí soukromého majetku státem. V Československu začalo dekrety prezidenta republiky z 24. října 1945, které převedly do státních rukou doly a velké průmyslové podniky (č. 100/1945 Sb.), část potravinářského průmyslu, akciové banky a soukromé pojišťovny. Majitelé měli dostat náhradu, s výjimkou Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů. Ze znárodněných firem se staly národní podniky.

Po únoru 1948 přijalo Národní shromáždění nové zákony, podle kterých se znárodňovaly podniky s více než padesáti zaměstnanci a celé obory. Do začátku 50. let přešly pod stát nebo do družstev i malé dílny, obchody, hostince a živnosti. Náhrady se většinou nevyplatily. Po roce 1989 se části majitelů nebo jejich dědiců vracel majetek v restitucích, hlavně podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd (č. 403/1990 Sb.) a zákona o mimosoudních rehabilitacích (č. 87/1991 Sb.).