Období

Od revoluce 1848 k velké válce

Rok 1848, zrušení roboty, Rakousko-Uhersko, Národní divadlo, průmyslová revoluce, spolky a Sokol.

Důležité události

12. června 1848

V Praze vypukly svatodušní bouře

Na svatodušní pondělí 12. června 1848 vypukly v Praze ozbrojené střety studentů a dělníků s vojskem generála Alfreda Windischgrätze a po městě vyrostly barikády. Hned první den zabila zbloudilá kulka generálovu manželku. Vojsko ostřelovalo Staré Město z Petřína a Vyšehradu a Praha se 17. června vzdala. Druhý den nad ní bylo vyhlášeno stanné právo.
Praha · Od revoluce 1848 k velké válce · před 178 lety
7. září 1848

Patent o zrušení poddanství a roboty

Císař Ferdinand I. Dobrotivý podepsal na návrh říšského sněmu patent, který zrušil poddanství a s ním robotu a další povinnosti venkovanů k vrchnosti. Zrušení navrhl mladý slezský poslanec Hans Kudlich. Za zrušené povinnosti dostaly vrchnosti náhradu, kterou zčásti platili sami rolníci. Patent patří k nejtrvalejším výsledkům revoluce roku 1848.
Vídeň · Národní obrození · před 178 lety
2. června 1848

V Praze začal Slovanský sjezd

V Praze se 2. června 1848 sešel Slovanský sjezd, první setkání zástupců téměř všech slovanských národů. Předsedal mu František Palacký. Přes tři sta delegátů, většinou z habsburské monarchie, požadovalo přeměnu Rakouska ve svazek rovnoprávných národů. Sjezd předčasně skončil 12. června, když v Praze vypuklo červnové povstání.
Praha · Národní obrození · před 178 lety
11. dubna 1848

Palacký odmítl pozvání do Frankfurtu

Historik František Palacký odmítl otevřeným dopisem pozvání do frankfurtského Výboru padesáti, který připravoval celoněmecké ústavodárné shromáždění. Vysvětlil, že vztah Čech k Německu nikdy nebyl svazkem národů, ale jen panovníků. Hájil zachování Rakouska jako svazku rovnoprávných národů a varoval, že jeho rozpad na malé státy by otevřel cestu ruské nadvládě.
Frankfurt nad Mohanem · Národní obrození · před 178 lety
22. listopadu 1848

Říšský sněm zahájil jednání v Kroměříži

Ústavodárný říšský sněm, jehož jednání ve Vídni přerušila říjnová revoluce, se sešel v arcibiskupském zámku v Kroměříži. Poslanci, mezi nimi František Palacký a František Ladislav Rieger, zde připravili návrh liberální ústavy. Vláda však sněm 7. března 1849 rozpustila a ústavu nikdy nepřijala, místo ní císař vyhlásil vlastní oktrojovanou ústavu.
Kroměříž · Od revoluce 1848 k velké válce · před 178 lety
11. března 1848

Shromáždění ve Svatováclavských lázních zahájilo revoluci

Ve Svatováclavských lázních v Praze se sešlo nepovolené shromáždění, které svolal radikální spolek Repeal. Přítomní ustanovili 27členný výbor, který měl připravit petici císaři. Žádala zrovnoprávnění češtiny s němčinou, zrušení poddanství, svobodu tisku, shromažďování a vyznání. Shromáždění se považuje za začátek revoluce roku 1848 v českých zemích.
Praha · Národní obrození · před 178 lety
2. prosince 1848

V Olomouci nastoupil na trůn František Josef I.

V arcibiskupském paláci v Olomouci, kam se císařský dvůr uchýlil před revolucí ve Vídni, abdikoval císař Ferdinand I. Dobrotivý. Následnictví se vzdal i jeho bratr František Karel a na trůn usedl jeho osmnáctiletý syn František Josef I. Vládl 68 let, déle než kterýkoli jiný habsburský panovník.
Olomouc · Od revoluce 1848 k velké válce · před 178 lety
8. dubna 1861

Protestantský patent zrovnoprávnil evangelíky

Císař František Josef I. podepsal protestantský patent, který evangelíkům augsburského a helvetského vyznání slíbil rovnost před zákonem a upravil postavení jejich církví vůči státu. Toleranční patent Josefa II. z roku 1781 jim přiznával jen trpěnou existenci a část omezení zrušila až opatření z roku 1849. Patent platil v celé neuherské části monarchie včetně českých zemí.
Vídeň · Od revoluce 1848 k velké válce · před 165 lety
1. ledna 1861

Vyšlo první číslo Národních listů

V Praze vyšlo první číslo Národních listů v nákladu 7000 výtisků. Založení novin jako tribuny českých liberálů připravila skupina kolem Františka Ladislava Riegera, Františka Palackého a Jana Evangelisty Purkyně, koncesi ale z taktických důvodů získal politicky neznámý Julius Grégr. Národní listy vycházely až do dubna 1941, kdy je zastavili nacističtí okupanti.
Praha · Od revoluce 1848 k velké válce · před 165 lety
26. února 1861

František Josef I. vydal Únorovou ústavu

Císař František Josef I. vydal Únorovou ústavu, kterou připravil státní ministr Anton von Schmerling. Zřídila dvoukomorovou říšskou radu a zemské sněmy s volebními řády a monarchii fakticky proměnila v konstituční. Centralistická ústava ale nevyhověla českým požadavkům na uznání historických práv, a čeští poslanci proto v roce 1863 začali říšskou radu bojkotovat.
Vídeň · Od revoluce 1848 k velké válce · před 165 lety
16. února 1862

V Praze vznikla tělocvičná jednota, budoucí Sokol

V neděli v devět hodin ráno se v Panské ulici v Praze sešla ustavující schůze Tělocvičné jednoty pražské, které se brzy začalo říkat Sokol. Přišlo zhruba osmdesát zájemců. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner a náčelníkem Miroslav Tyrš, autor sokolské myšlenky. Jméno Sokol navrhl Emanuel Tonner. Spolek spojoval tělocvik s národní výchovou.
Praha · Od revoluce 1848 k velké válce · před 164 lety
8. února 1865

Mendel představil v Brně pokusy s hrachem

Augustiniánský mnich Gregor Johann Mendel přednesl na schůzi Přírodovědného spolku v Brně první část výsledků svých dlouholetých pokusů s křížením hrachu. Druhou část představil 8. března 1865 a celá práce Pokusy s rostlinnými hybridy vyšla tiskem v roce 1866. Současníci ji téměř přehlédli, teprve kolem roku 1900 ji vědci znovu objevili a Mendel se stal zakladatelem genetiky.
Brno · Od revoluce 1848 k velké válce · před 161 lety
23. srpna 1866

V Praze podepsali mír Prusko a Rakousko

V pražském hotelu U Modré hvězdy na Příkopech podepsali 23. srpna 1866 zástupci Pruska a Rakouska mírovou smlouvu, která ukončila prusko-rakouskou válku. Rakousko uznalo Severoněmecký spolek pod vedením Pruska a vzdalo se vlivu v Německu. Smlouva potvrdila předběžný mír, který obě strany uzavřely v červenci v Mikulově.
Praha · Od revoluce 1848 k velké válce · před 160 lety
3. července 1866

U Hradce Králové se rozhodla prusko-rakouská válka

Mezi Hradcem Králové a vesnicí Sadová se 3. července 1866 odehrála rozhodující bitva prusko-rakouské války. Pruská vojska porazila rakouskou a saskou armádu polního zbrojmistra Ludwiga Benedeka, když odpoledne dorazila na bojiště armáda korunního prince. V rakouských řadách bojovalo mnoho vojáků z českých zemí. Porážka ukončila vliv Rakouska v Německu a na bojišti dnes stojí stovky pomníků.
Hradec Králové · Od revoluce 1848 k velké válce · před 160 lety