První světová válka
Velká válka, fronty a zázemí, legie, první odboj Masaryka, Beneše a Štefánika, vznik republiky.
Důležité události
-
12. srpna 1914
V Rusku vznikla Česká družina
Ruská vláda schválila 12. srpna 1914 vznik České družiny, dobrovolnické jednotky českých krajanů žijících v Rusku. Stala se základem pozdějších československých legií na východě. Přísahu složila a prapor dostala v Kyjevě na svatého Václava podle juliánského kalendáře. V říjnu 1914 odešla na frontu, kde sloužila hlavně jako průzkumná jednotka.
Kyjev · První světová válka · před 112 lety -
31. srpna 1914
V Bayonne vznikla rota Nazdar
V Bayonne na jihu Francie vznikla 31. srpna 1914 jako součást Cizinecké legie rota Nazdar, první česká národní jednotka ve Francii. Tvořili ji hlavně čeští krajané z Paříže, kteří se přihlásili jako dobrovolníci. Jméno dostala podle sokolského pozdravu, kterým se vojáci zdravili. Po těžkých ztrátách v bojích u Arrasu v květnu a červnu 1915 byla rozpuštěna.
Bayonne · První světová válka · před 112 lety -
21. listopadu 1916
Smrt císaře Františka Josefa I. uprostřed války
Na zámku Schönbrunn ve Vídni zemřel ve věku 86 let rakouský císař a uherský a český král František Josef I., který vládl od roku 1848. Na trůn nastoupil jeho prasynovec Karel I. Panovník, který byl pro miliony poddaných symbolem monarchie, zemřel uprostřed první světové války, a jeho smrt tak dále oslabila soudržnost Rakouska-Uherska.
Vídeň · První světová válka · před 110 lety -
2. července 1917
Legionáři zvítězili v bitvě u Zborova
U Zborova na západní Ukrajině zaútočila 2. července 1917 Československá střelecká brigáda během ruské ofenzivy na rakousko-uherské pozice. Legionáři prolomili tři linie zákopů a zajali přes tři tisíce nepřátel. Vítězství přesvědčilo ruskou vládu, aby povolila rozšíření československého vojska. Zborov se stal symbolem legií.
Zborov · První světová válka · před 109 lety -
6. ledna 1918
Čeští poslanci přijali Tříkrálovou deklaraci
Generální sněm českých poslanců říšské rady a zemských sněmů se za účasti představitelů české kultury usnesl na Tříkrálové deklaraci. Požadovala sebeurčení pro Čechy a Slováky a jejich spojení v jeden státní celek. Poslanci tak reagovali na mírová jednání v Brestu Litevském a na slova ministra zahraničí hraběte Czernina, že národy bez vlastního státu mají svou budoucnost řešit uvnitř monarchie.
Praha · První světová válka · před 108 lety -
8. března 1918
Legionáři začali boje u Bachmače
U ukrajinského železničního uzlu Bachmač začaly boje československých legionářů s německou armádou, která po brestlitevském míru postupovala na Ukrajinu a hrozila legii obklíčením. Pluky 6. Hanácký a 7. Tatranský s útočným praporem bránily trať do 13. března, dokud vlaky s legionáři neodjely na východ. Zajatým legionářům hrozila poprava jako zrádcům Rakousko-Uherska.
Bachmač · První světová válka · před 108 lety -
21. května 1918
Čeští vojáci se vzbouřili v Rumburku
Vojáci náhradního praporu 7. střeleckého pluku se 21. května 1918 v Rumburku vzbouřili proti válce. Vzpouru vedli František Noha, Stanislav Vodička a Vojtěch Kovář. Rakousko-uherská armáda ji potlačila a stanné soudy poslaly na smrt deset vzbouřenců. Zastřeleni byli 29. května 1918. Rumburk patřil k největším protiválečným vystoupením českých vojáků.
Rumburk · První světová válka · před 108 lety -
30. května 1918
V Pittsburghu podepsali dohodu o společném státě
V americkém Pittsburghu podepsali 30. května 1918 zástupci Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků s Tomášem G. Masarykem dohodu o společném státě Čechů a Slováků. Slovensko v něm mělo mít vlastní správu, sněm a soudy. Na nesplněný slib autonomie se slovenští politici odvolávali po celou první republiku.
Pittsburgh · První světová válka · před 108 lety -
28. října 1918
Vznik samostatného Československa
Po zprávě, že rakousko-uherská vláda přijala podmínky amerického prezidenta Wilsona k jednání o míru, vyhlásil Národní výbor v Praze samostatný československý stát. Prvním zákonem převzal správu země. Podepsali ho takzvaní muži 28. října Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár. Den je státním svátkem.
Praha · První světová válka · před 108 lety -
30. října 1918
Martinská deklarace přihlásila Slováky k Čechům
V Martině (tehdy Turčiansky Svätý Martin) se sešli představitelé slovenské politiky, ustavili Slovenskou národní radu a přijali Deklaraci slovenského národa. Slováci se v ní přihlásili k právu na sebeurčení a ke společnému státu s Čechy. Deklarace tak dva dny po vyhlášení republiky v Praze vyjádřila vůli Slováků vymanit se z Uherska a žít v Československu.
Martin · První světová válka · před 108 lety
Osobnosti období
-
František Josef I.
1830–1916, rakouský císař, český a uherský král -
Tomáš Garrigue Masaryk
1850–1937, filozof, sociolog a první prezident Československa -
Ema Destinnová
1878–1930, operní pěvkyně, sopranistka -
Alice Masaryková
1879–1966, socioložka a zakladatelka Československého červeného kříže -
Milan Rastislav Štefánik
1880–1919, astronom, generál francouzské armády a spoluzakladatel Československa -
FS
František Slunečko
1886–1963, generál, legionář, velitel odbojové skupiny Alex -
KI
Karel I.
1887–1922, poslední rakouský císař a český král (1916–1918) -
KK
Karel Kutlvašr
1895–1961, legionář, generál, velitel Pražského povstání
Články
Na Vítkově je do 1. listopadu k vidění ústava, s níž skládal slib Masaryk
Legiovlak o 14 vagonech pokračuje z Pardubic do Čáslavi a Nymburka
Císař František Josef I. zemřel před 110 lety uprostřed války
Vznik Československa zastihl Vysokou školu báňskou v Příbrami
Cesta do Roty Nazdar vedla i přes legii fiktivního státu Cunani
Generál Slunečko vedl vojenský odboj v Čechách, narodil se před 140 lety
Generál Kutlvašr velel Pražskému povstání, zemřel před 65 lety
