Nové · 16:59 · Na Vítkově je do 1. listopadu k vidění ústava, s níž skládal slib Masaryk

Výročí, osobnosti a příběhy z českých dějin

Osobnost

František Palacký

Moravský historik, autor Dějin národu českého, který v roce 1848 vedl české politiky. Jeho věta „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm“ se stala heslem národního hnutí.

František Palacký
iJan Vilímek, 1890, Wikimedia Commons, volné dílo

historik a politik, autor Dějin národu českého

Narození
14. června 1798, Hodslavice
Úmrtí
26. května 1876, Praha

V roce 2026: 150 let od úmrtí

František Palacký se narodil 14. června 1798 v Hodslavicích na Moravě v evangelické rodině venkovského učitele. Studoval v Trenčíně a na evangelickém lyceu v Bratislavě (tehdy Prešpurk), kde se spřátelil s Pavlem Josefem Šafaříkem. V Praze se učil kritické práci s prameny od Josefa Dobrovského. V roce 1827 začal vydávat muzejní časopis a oženil se s Terezií Měchurovou, dcerou advokáta a statkáře Jana Měchury, což mu zajistilo klid na práci.

Čeští stavové ho určili za zemského historiografa. Od roku 1836 vydával německy psané dějiny Čech, českou verzi Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě vydával v letech 1848 až 1876 a dovedl ji do roku 1526. V revolučním roce 1848 odmítl ve slavném Psaní do Frankfurtu účast Čechů na německém sjednocení a předsedal Slovanskému sjezdu v Praze. Rakousko chtěl přestavět na stát rovnoprávných národů. Když se to nepodařilo, napsal roku 1865 spis Idea státu rakouského s větou „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm!“

Současníci mu říkali Otec národa. Jeho zetěm byl politik František Ladislav Rieger. Palacký zemřel v Praze 26. května 1876. Pohřben byl na hřbitově u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Lobkovicích, dnes části Neratovic, kde stojí zámek, který zdědila jeho žena a kde psal velkou část svého díla.

Zdroje: Wikipedie: František Palacký, Národní knihovna ČR, autoritní záznam jk01091537, Wikipedia (anglicky): František Palacký

V kalendáriu

  1. 11. dubna 1848

    Palacký odmítl pozvání do Frankfurtu

    Historik František Palacký odmítl otevřeným dopisem pozvání do frankfurtského Výboru padesáti, který připravoval celoněmecké ústavodárné shromáždění. Vysvětlil, že vztah Čech k Německu nikdy nebyl svazkem národů, ale jen panovníků. Hájil zachování Rakouska jako svazku rovnoprávných národů a varoval, že jeho rozpad na malé státy by otevřel cestu ruské nadvládě.

    Frankfurt nad Mohanem · Národní obrození · před 178 lety
  2. 2. června 1848

    V Praze začal Slovanský sjezd

    V Praze se 2. června 1848 sešel Slovanský sjezd, první setkání zástupců téměř všech slovanských národů. Předsedal mu František Palacký. Přes tři sta delegátů, většinou z habsburské monarchie, požadovalo přeměnu Rakouska ve svazek rovnoprávných národů. Sjezd předčasně skončil 12. června, když v Praze vypuklo červnové povstání.

    Praha · Národní obrození · před 178 lety
  3. 22. listopadu 1848

    Říšský sněm zahájil jednání v Kroměříži

    Ústavodárný říšský sněm, jehož jednání ve Vídni přerušila říjnová revoluce, se sešel v arcibiskupském zámku v Kroměříži. Poslanci, mezi nimi František Palacký a František Ladislav Rieger, zde připravili návrh liberální ústavy. Vláda však sněm 7. března 1849 rozpustila a ústavu nikdy nepřijala, místo ní císař vyhlásil vlastní oktrojovanou ústavu.

    Kroměříž · Od revoluce 1848 k velké válce · před 178 lety
  4. 1. ledna 1861

    Vyšlo první číslo Národních listů

    V Praze vyšlo první číslo Národních listů v nákladu 7000 výtisků. Založení novin jako tribuny českých liberálů připravila skupina kolem Františka Ladislava Riegera, Františka Palackého a Jana Evangelisty Purkyně, koncesi ale z taktických důvodů získal politicky neznámý Julius Grégr. Národní listy vycházely až do dubna 1941, kdy je zastavili nacističtí okupanti.

    Praha · Od revoluce 1848 k velké válce · před 165 lety

Nic jsme nenašli.