František Josef I.
Habsburský panovník, který vládl téměř 68 let, od revoluce 1848 do první světové války. Na trůn nastoupil v Olomouci a slib dát se korunovat českým králem nikdy nesplnil.
i
Carl Pietzner, 1910, Wikimedia Commons, volné dílorakouský císař, český a uherský král
- Narození
- 18. srpna 1830, Vídeň
- Úmrtí
- 21. listopadu 1916, Vídeň
František Josef I. se narodil 18. srpna 1830 ve Vídni na zámku Schönbrunn jako syn arcivévody Františka Karla a arcivévodkyně Žofie. Na trůn nastoupil v osmnácti letech 2. prosince 1848 v Olomouci, kam se dvůr uchýlil před revolucí, když abdikoval jeho strýc Ferdinand V. Po porážce revoluce vládl nejprve absolutisticky.
Po prohrané válce s Pruskem v roce 1866, rozhodnuté v bitvě u Hradce Králové, přistoupil na vyrovnání s Uhry a v roce 1867 se nechal korunovat uherským králem. Tak vzniklo Rakousko-Uhersko. Opakovaný slib, že se dá korunovat i českým králem, nikdy nesplnil. Nenechal se ale korunovat ani rakouským císařem.
Osobně ho stihla řada ran. Syn a následník Rudolf spáchal v roce 1889 sebevraždu a manželku Alžbětu, známou jako Sisi, zavraždil v roce 1898 v Ženevě italský anarchista Luigi Lucheni. Po atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu vyhlásil v červenci 1914 válku Srbsku. Zemřel 21. listopadu 1916 na Schönbrunnu a pohřben je v císařské hrobce u kapucínů ve Vídni.
Zdroje: Wikipedie: František Josef I., Národní knihovna ČR, autoritní záznam jn19981001234, Wikipedia (anglicky): Franz Joseph I
V kalendáriu
-
2. prosince 1848
V Olomouci nastoupil na trůn František Josef I.
V arcibiskupském paláci v Olomouci, kam se císařský dvůr uchýlil před revolucí ve Vídni, abdikoval císař Ferdinand I. Dobrotivý. Následnictví se vzdal i jeho bratr František Karel a na trůn usedl jeho osmnáctiletý syn František Josef I. Vládl 68 let, déle než kterýkoli jiný habsburský panovník.
Olomouc · Od revoluce 1848 k velké válce · před 178 lety -
20. října 1860
Říjnový diplom ukončil éru absolutistické vlády
Císař František Josef I. vydal Říjnový diplom, kterým se zřekl absolutistické vlády zavedené po revoluci 1848. Zřídil Říšskou radu a obnovil zemské sněmy, také český. Diplom brzy nahradila Únorová ústava z roku 1861, přesto znamenal návrat ústavního a politického života do českých zemí a otevřel cestu k zakládání novin a spolků.
Vídeň · Od revoluce 1848 k velké válce · před 166 lety -
26. února 1861
František Josef I. vydal Únorovou ústavu
Císař František Josef I. vydal Únorovou ústavu, kterou připravil státní ministr Anton von Schmerling. Zřídila dvoukomorovou říšskou radu a zemské sněmy s volebními řády a monarchii fakticky proměnila v konstituční. Centralistická ústava ale nevyhověla českým požadavkům na uznání historických práv, a čeští poslanci proto v roce 1863 začali říšskou radu bojkotovat.
Vídeň · Od revoluce 1848 k velké válce · před 165 lety -
8. dubna 1861
Protestantský patent zrovnoprávnil evangelíky
Císař František Josef I. podepsal protestantský patent, který evangelíkům augsburského a helvetského vyznání slíbil rovnost před zákonem a upravil postavení jejich církví vůči státu. Toleranční patent Josefa II. z roku 1781 jim přiznával jen trpěnou existenci a část omezení zrušila až opatření z roku 1849. Patent platil v celé neuherské části monarchie včetně českých zemí.
Vídeň · Od revoluce 1848 k velké válce · před 165 lety -
21. prosince 1867
Prosincová ústava pro rakouskou část monarchie
Císař František Josef I. vyhlásil soubor ústavních zákonů, které po rakousko-uherském vyrovnání upravily poměry v rakouské části monarchie, kam patřily i české země. Ústava zaručila základní občanská práva včetně rovnosti národů a jazyků. Čeští politici ji odmítali, protože nepřiznala Českému království postavení, jaké získaly Uhry. Platila do roku 1918.
Vídeň · Od revoluce 1848 k velké válce · před 159 lety -
28. února 1882
Pražská univerzita se rozdělila na českou a německou
Císař František Josef I. schválil zákon říšské rady, kterým se pražská Karlo-Ferdinandova univerzita rozdělila na dvě samostatné školy, českou a německou. Obě měly stejné postavení a byly na sobě nezávislé, některé ústavy a sbírky ale zpočátku sdílely. Na českou univerzitu brzy nastoupil i profesor filozofie Tomáš Garrigue Masaryk.
Praha · Od revoluce 1848 k velké válce · před 144 lety -
23. ledna 1890
Císař schválil vznik České akademie věd a umění
Císař František Josef I. povolil zřízení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a schválil její stanovy, které už v roce 1888 přijal zemský sněm. Hlavní zásluhu na vzniku akademie měl stavitel a mecenáš Josef Hlávka, který se stal jejím prvním předsedou. Akademie zahájila činnost v květnu 1891 a je předchůdkyní dnešní Akademie věd České republiky.
Praha · Od revoluce 1848 k velké válce · před 136 lety -
21. listopadu 1916
Smrt císaře Františka Josefa I. uprostřed války
Na zámku Schönbrunn ve Vídni zemřel ve věku 86 let rakouský císař a uherský a český král František Josef I., který vládl od roku 1848. Na trůn nastoupil jeho prasynovec Karel I. Panovník, který byl pro miliony poddaných symbolem monarchie, zemřel uprostřed první světové války, a jeho smrt tak dále oslabila soudržnost Rakouska-Uherska.
Vídeň · První světová válka · před 110 lety
Články
