Národní muzeum odhaluje příběh senátorky Plamínkové popravené nacisty

Národní muzeum otevřelo 28. listopadu 2025 v Nové budově výstavu věnovanou Františce Plamínkové, senátorce, učitelce a vůdkyni ženského hnutí, kterou 30. června 1942 popravili nacisté na Kobyliské střelnici. Výstava s názvem Františka Plamínková a my potrvá do 31. srpna 2026.

„Výstava je spíše než pohledem do minulosti, koncipována jako rozhovor mezi Františkou Plamínkovou a současnou veřejností,“ uvedl generální ředitel muzea Michal Lukeš. Projekt cílí především na mladou generaci a propojuje historickou osobnost s dnešními hodnotami.

Návštěvníci uvidí senátorskou legitimaci Plamínkové i její pracovní aktovku, o níž její kolega ze Senátu Karel Riedl vtipkoval: „Její nabitá aktovka je postrachem nás všech…“ Mezi exponáty patří také cestovní pas z období protektorátu, který získala díky pozvání zahraničních aktivistek na akce mezinárodního ženského hnutí ve Skandinávii.

Plamínková se narodila 5. února 1875 v Praze do obuvnické rodiny. Po studiích na Ústavu pro vzdělání učitelek pracovala ve školství až do roku 1924. V roce 1925 se stala senátorkou Národního shromáždění ČSR, kde působila do roku 1939. Významně přispěla k prosazení všeobecného volebního práva včetně ženského do ústavy první republiky.

V roce 1923 založila Ženskou národní radu, která usilovala o praktické uplatnění rovnosti žen a mužů deklarované v ústavě. Organizaci vedla až do své smrti. Jako první Češka promluvila ve Společnosti národů v Ženevě, a to v letech 1931 a 1932.

Dne 14. září 1938 napsala otevřený dopis Adolfu Hitlerovi, v němž kritizovala jeho nepravdivé výroky o prezidentu Edvardu Benešovi a upozornila na mylná tvrzení týkající se československého národa. Během heydrichiády byla 11. června 1942 zatčena a vězněna v Terezíně. Hlavním důvodem popravy bylo podle Národního muzea odmítnutí veřejně odsoudit atentát na Reinharda Heydricha, což by znamenalo zradu vlastenectví, londýnského exilu i prezidenta Beneše.

Výstava představuje část pozůstalosti, kterou muzeu darovala Plamínkové sestra Marie Vinklářová. Návštěvníky na začátku přivítá mramorová busta od sochařky Karly Vobišové, jedné z prvních českých sochařek. Muzeum uchovává rovněž Plamínkové osobní knihovnu čítající více než 700 knih s poznámkami na okrajích.