Bitva u Hradce Králové 1866 rozhodla na Chlumu o osudu Rakouska

Ráno 3. července 1866 pršelo a nad údolím Bystřice ležela mlha. Na návrších mezi Labem a vesnicemi Sadová, Hořiněves a Dolní Přím se proti sobě postavily dvě armády, dohromady 436 000 mužů. Pro Prusy to byla bitva u Königgrätz, pro Francouze a Angličany bitva u Sadové. V polích kolem Chlumu po ní zůstaly tisíce mrtvých a raněných.

Bitva u Hradce Králové je dodnes největší bitvou svedenou na území dnešního Česka. Trvala jediný den a rozhodla válku, kterou Prusko a Rakousko vedly o to, kdo bude mít hlavní slovo mezi německými státy. Letos od ní uplynulo 160 let.

Proč se válčilo v Čechách

Spor vyrostl z dánské války roku 1864, po níž Prusko a Rakousko získala vévodství Šlesvicko a Holštýnsko. Dne 7. června 1866 obsadili Prusové Holštýnsko a jejich vyslanec ve Frankfurtu prohlásil Německý spolek za zrušený. Na straně Rakouska stály Sasko a další německé státy a válka začala. Čechy ležely mezi pruským Slezskem a Saskem, kam pruská vojska vtáhla jako první, a staly se hlavním bojištěm.

Rakouskou Severní armádu vedl polní zbrojmistr Ludwig von Benedek, rodák z uherské Šoproně a hrdina bitvy u Solferina. Velení přijal nerad, předtím ho podle životopisců několikrát odmítl s tím, že nezná terén na severu ani nepřítele. Armáda se shromáždila u Olomouce a do východních Čech vyrazila 18. června. Proti ní šly přes pohraniční hory tři pruské armády. Náčelník pruského generálního štábu Helmuth von Moltke chtěl, aby pochodovaly odděleně a udeřily společně.

Ve dnech 27. až 29. června prohráli Rakušané střetnutí u Náchoda, České Skalice a Jičína, úspěch zaznamenali jen 27. června u Trutnova. Benedek stáhl vojsko k pevnosti Hradec Králové a zvažoval další ústup.

Svíbský les a Chlum

Rakouské a saské sbory se rozestavily v oblouku dlouhém asi deset kilometrů, jehož středem byl vrch Chlum. Dopoledne měly navrch. Rakouské dělostřelectvo zastavovalo pruskou 1. armádu u Sadové a Lípy. Pruská pěchota ovšem měla Dreyseho jehlovky nabíjené zezadu, které šly nabíjet i vleže a střílely mnohem rychleji než rakouské předovky systému Lorenz.

Nejtvrdší boj se strhl ve Svíbském lese u Máslojed. Pruská 7. divize generála Eduarda von Franseckého tu několik hodin odolávala početnějším rakouským silám. Rakouský II. a IV. sbor, které se do boje v lese zapletly, pak chyběly na severním křídle. Odtud mezitím přicházela pruská 2. armáda korunního prince Fridricha Viléma.

Gardové jednotky korunního prince odpoledne pronikly na Chlum, do týlu rakouského středu. Benedekovy protiútoky postavení neobnovily a přinesly těžké ztráty. U Chlumu tehdy byla rozbita jízdní dělostřelecká baterie 7/VIII setníka Augusta von der Groebena. Místo ústupu otočila děla proti Prusům, aby kryla odchod ostatních. Během několika minut přišla podle rakouského vojenského historika Friedricha Fritze o dva důstojníky, 54 mužů a 68 koní, setník padl také. Dostala jméno Baterie mrtvých.

Odpoledne nařídil Benedek ústup ke královéhradecké pevnosti. Dělostřelectvo a jízda kryly odchod pěchoty a u Střezetic se srazily tisíce jezdců. Prusové rakouskou armádu porazili, ale obklíčit ji nedokázali.

Počty, které se liší

Kolik mužů stálo na každé straně, prameny uvádějí různě, každá z armád měla přes 200 000 vojáků. Podle údajů, z nichž vychází americký historik Gordon A. Craig, ztratila rakouská armáda 5 658 padlých, 7 574 raněných, 7 410 pohřešovaných a 22 170 zajatých, tedy téměř 43 000 mužů. Sasové přišli asi o 1 500 mužů. Pruské ztráty se obvykle uvádějí kolem 9 000 mužů, z toho necelé dva tisíce padlých.

Konec Rakouska v Německu

Porážka válku hned neskončila. Prusové postupovali přes Moravu k Vídni, 26. července 1866 obě strany uzavřely v Mikulově předběžný mír a 23. srpna 1866 podepsaly v Praze mír definitivní. Rakousko vystoupilo z Německého spolku, vzdalo se práv v Holštýnsku a Benátsko připadlo Itálii. Německo se pak sjednotilo pod pruským vedením bez Rakouska, Německé císařství vzniklo roku 1871.

Oslabená monarchie se musela dohodnout s Uhry. Rakousko-uherským vyrovnáním z roku 1867 vznikla dvojí říše a 8. června 1867 byl František Josef I. v Budíně korunován uherským králem. České země zůstaly v rakouské polovině, Předlitavsku. Benedek přišel o velení. Vyšetřování proti němu císař zastavil, generál ale musel slíbit, že o okolnostech porážky bude navždy mlčet. Zemřel roku 1881 ve Štýrském Hradci.

Co je na bojišti dnes

Širší okolí bojiště je od roku 1996 krajinnou památkovou zónou a podle Muzea východních Čech v něm stojí kolem 500 pomníků, křížů a hrobů. Ve Svíbu vede Alej mrtvých, na svahu Chlumu připomíná Groebenovy dělostřelce pomník Baterie mrtvých se sochou Austrie. O pomníky pečuje od roku 1990 obnovený Komitét pro udržování památek z války roku 1866.

Na Chlumu stojí Muzeum války 1866, pobočka Muzea východních Čech v Hradci Králové, otevřené poprvé k 70. výročí bitvy v roce 1936. Od října 2023 bylo zavřené kvůli nové expozici za necelých 20 milionů korun a znovu se otevřelo přesně k 160. výročí, 3. července 2026. Bitvu vyprávějí rakouský a pruský voják a matka se synem, kteří žili přímo na bojišti, mobilní aplikace vede návštěvníky do Svíbu a k Baterii mrtvých. Podle krajské tiskové zprávy je muzeum s rozhlednou otevřené denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin a vstupné pro dospělé stojí 100 korun.