Období

Národní obrození

Dobrovský, Jungmann, Palacký a Němcová. Čeština se vrací do vědy, divadla a novin.

Důležité události

25. září 1791

Dobrovský promluvil před císařem o věrnosti Slovanů

Na slavnostním zasedání Královské české společnosti nauk v Praze promluvil za přítomnosti císaře Leopolda II. Josef Dobrovský o oddanosti slovanských národů habsburskému domu. Připomněl, jak početní jsou Slované v monarchii a jaký význam mají pro stát, a vyzval panovníka, aby podporoval české národní zájmy. Projev zazněl během oslav Leopoldovy korunovace.
Praha · Osvícenství a reformy · před 235 lety
11. srpna 1804

Vzniklo Rakouské císařství

Habsburský panovník František II. přijal 11. srpna 1804 titul dědičného císaře rakouského. Jeho země včetně Českého království se tak staly součástí Rakouského císařství. Reagoval na Napoleona, který se v květnu téhož roku prohlásil císařem Francouzů. O dva roky později se František vzdal koruny Svaté říše římské a ta zanikla.
Vídeň · Národní obrození · před 222 lety
2. prosince 1805

Bitva u Slavkova, bitva tří císařů

Na polích mezi Brnem a Slavkovem porazil francouzský císař Napoleon spojená vojska rakouského císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I. Bitva se odehrála přesně rok po Napoleonově korunovaci a vešla do dějin jako bitva tří císařů. Rakousko krátce poté uzavřelo mír. Padlé připomíná Mohyla míru na Prackém kopci.
Slavkov u Brna · Národní obrození · před 221 lety
1. ledna 1812

V českých zemích začal platit občanský zákoník

V českých zemích začal platit Všeobecný občanský zákoník, známý podle německé zkratky jako ABGB, který císař František I. vyhlásil patentem 1. června 1811. Upravoval vlastnictví, smlouvy, rodinné a dědické právo na základě rovnosti lidí před zákonem. Na území dnešního Česka platil v upravené podobě až do konce roku 1950, kdy ho nahradil takzvaný střední občanský zákoník.
Národní obrození · před 214 lety
16. září 1817

Hanka ohlásil nález Rukopisu královédvorského

Václav Hanka oznámil, že ve věžní kobce děkanského kostela svatého Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem objevil staročeský rukopis s epickými a lyrickými básněmi. Rukopis se stal oporou národního sebevědomí, protože měl dokládat bohatou českou literaturu už ve středověku. Jeho pravost zpochybnili v 80. letech 19. století Jan Gebauer a Tomáš Garrigue Masaryk, dnes se považuje za padělek.
Dvůr Králové nad Labem · Národní obrození · před 209 lety
15. dubna 1818

Provolání k vlastencům dalo vzniknout Národnímu muzeu

Nejvyšší purkrabí hrabě František Antonín Kolovrat Libštejnský vydal provolání k vlastencům, kterým vyzval k založení vlasteneckého muzea v Čechách. Tento den se považuje za den vzniku Národního muzea. Prvním předsedou Společnosti vlasteneckého muzea se stal hrabě Kašpar Šternberk, který muzeu věnoval své přírodovědné sbírky.
Praha · Národní obrození · před 208 lety
21. prosince 1834

Poprvé zazněla píseň Kde domov můj

Ve Stavovském divadle měla premiéru hra Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka s hudbou Františka Škroupa. Zazněla v ní píseň slepého houslisty Mareše Kde domov můj, kterou zpíval Karel Strakatý. Píseň se rychle ujala. Její první sloka byla částí hymny Československa a od roku 1993 je hymnou České republiky.
Praha · Národní obrození · před 192 lety
5. října 1842

Josef Groll uvařil první várku plzeňského ležáku

V novém Měšťanském pivovaru v Plzni uvařil bavorský sládek Josef Groll první várku spodně kvašeného světlého piva. Plzeňští měšťané pivovar založili, protože nebyli spokojeni s kvalitou piva, které se ve městě vařilo dosud. Nové pivo poprvé narazili 11. listopadu 1842 na svatomartinském trhu. Plzeňský ležák se pak pod jménem pilsner rozšířil po celém světě.
Plzeň · Národní obrození · před 184 lety
7. září 1848

Patent o zrušení poddanství a roboty

Císař Ferdinand I. Dobrotivý podepsal na návrh říšského sněmu patent, který zrušil poddanství a s ním robotu a další povinnosti venkovanů k vrchnosti. Zrušení navrhl mladý slezský poslanec Hans Kudlich. Za zrušené povinnosti dostaly vrchnosti náhradu, kterou zčásti platili sami rolníci. Patent patří k nejtrvalejším výsledkům revoluce roku 1848.
Vídeň · Národní obrození · před 178 lety
2. června 1848

V Praze začal Slovanský sjezd

V Praze se 2. června 1848 sešel Slovanský sjezd, první setkání zástupců téměř všech slovanských národů. Předsedal mu František Palacký. Přes tři sta delegátů, většinou z habsburské monarchie, požadovalo přeměnu Rakouska ve svazek rovnoprávných národů. Sjezd předčasně skončil 12. června, když v Praze vypuklo červnové povstání.
Praha · Národní obrození · před 178 lety
11. dubna 1848

Palacký odmítl pozvání do Frankfurtu

Historik František Palacký odmítl otevřeným dopisem pozvání do frankfurtského Výboru padesáti, který připravoval celoněmecké ústavodárné shromáždění. Vysvětlil, že vztah Čech k Německu nikdy nebyl svazkem národů, ale jen panovníků. Hájil zachování Rakouska jako svazku rovnoprávných národů a varoval, že jeho rozpad na malé státy by otevřel cestu ruské nadvládě.
Frankfurt nad Mohanem · Národní obrození · před 178 lety
11. března 1848

Shromáždění ve Svatováclavských lázních zahájilo revoluci

Ve Svatováclavských lázních v Praze se sešlo nepovolené shromáždění, které svolal radikální spolek Repeal. Přítomní ustanovili 27členný výbor, který měl připravit petici císaři. Žádala zrovnoprávnění češtiny s němčinou, zrušení poddanství, svobodu tisku, shromažďování a vyznání. Shromáždění se považuje za začátek revoluce roku 1848 v českých zemích.
Praha · Národní obrození · před 178 lety