Výročí, osobnosti a příběhy z českých dějin

Tomáš Garrigue Masaryk

Profesor filozofie z Hodonína, který za první světové války vedl zahraniční odboj. Prezidentem Československa byl zvolen čtyřikrát a zákon o něm říká, že se zasloužil o stát.


Tomáš Garrigue Masaryk
iKarel Novák, 1934, Wikimedia Commons, volné dílo

filozof, sociolog a první prezident Československa

Narození
7. března 1850, Hodonín
Úmrtí
14. září 1937, Lány

Tomáš Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně v rodině panského kočího. Gymnázium dokončil ve Vídni, kde vystudoval filozofii. V roce 1878 se v New Yorku oženil s Američankou Charlottou Garrigue a její příjmení přijal jako své druhé jméno. Od roku 1882 přednášel na české univerzitě v Praze. Vstoupil do sporu o pravost Rukopisů a v roce 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Leopoldem Hilsnerem a proti antisemitským pověrám.

V prosinci 1914 odešel do exilu a s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem vedl zahraniční odboj za samostatný stát a podporoval vznik československých legií. Dne 14. listopadu 1918 ho Národní shromáždění zvolilo prezidentem a znovu byl zvolen v letech 1920, 1927 a 1934.

Parlament přijal zákon s větou „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“. Ze zdravotních důvodů Masaryk abdikoval 14. prosince 1935 a žil pak na zámku v Lánech. Zemřel tam 14. září 1937. Státní pohřeb trval přes devět hodin a skončil uložením do hrobu na lánském hřbitově.

Zdroje: Wikipedie: Tomáš Garrigue Masaryk, Národní knihovna ČR, autoritní záznam jk01080472, Wikipedia (anglicky): Tomáš Masaryk

V kalendáriu

  1. 28. února 1882

    Pražská univerzita se rozdělila na českou a německou

    Císař František Josef I. schválil zákon říšské rady, kterým se pražská Karlo-Ferdinandova univerzita rozdělila na dvě samostatné školy, českou a německou. Obě měly stejné postavení a byly na sobě nezávislé, některé ústavy a sbírky ale zpočátku sdílely. Na českou univerzitu brzy nastoupil i profesor filozofie Tomáš Garrigue Masaryk.

    Praha · Od revoluce 1848 k velké válce · před 144 lety
  2. 29. března 1899

    U Polné zmizela Anežka Hrůzová, začala hilsneriáda

    Devatenáctiletá švadlena Anežka Hrůzová se nevrátila z Polné domů do Malé Věžnice, její tělo našli 1. dubna v lese Březina. Z vraždy byl obviněn mladý žid Leopold Hilsner a proces doprovázela antisemitská kampaň o rituální vraždě. Proti pověře o rituální vraždě veřejně vystoupil profesor Tomáš Garrigue Masaryk, který za to čelil útokům tisku i studentů.

    Polná · Od revoluce 1848 k velké válce · před 127 lety
  3. 12. září 1899

    V Kutné Hoře začal proces s Leopoldem Hilsnerem

    Před krajským soudem v Kutné Hoře začal proces s Leopoldem Hilsnerem, mladým Židem z Polné, obviněným z vraždy švadleny Anežky Hrůzové. Obžaloba i tisk živily pověru o rituální vraždě a Hilsner byl odsouzen k smrti. Proti antisemitské kampani veřejně vystoupil Tomáš Garrigue Masaryk. Trest byl později změněn na doživotí a v roce 1918 Hilsnera omilostnil císař Karel I.

    Kutná Hora · Od revoluce 1848 k velké válce · před 127 lety
  4. 30. května 1918

    V Pittsburghu podepsali dohodu o společném státě

    V americkém Pittsburghu podepsali 30. května 1918 zástupci Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků s Tomášem G. Masarykem dohodu o společném státě Čechů a Slováků. Slovensko v něm mělo mít vlastní správu, sněm a soudy. Na nesplněný slib autonomie se slovenští politici odvolávali po celou první republiku.

    Pittsburgh · První světová válka · před 108 lety
  5. 28. října 1918

    Vznik samostatného Československa

    Po zprávě, že rakousko-uherská vláda přijala podmínky amerického prezidenta Wilsona k jednání o míru, vyhlásil Národní výbor v Praze samostatný československý stát. Prvním zákonem převzal správu země. Podepsali ho takzvaní muži 28. října Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár. Den je státním svátkem.

    Praha · První světová válka · před 108 lety
  6. 14. listopadu 1918

    Masaryk zvolen prvním prezidentem republiky

    Na první schůzi Revolučního národního shromáždění v Thunovském paláci v Praze poslanci sesadili z trůnu habsbursko-lotrinskou dynastii, vyhlásili republiku a zvolili Tomáše Garrigua Masaryka prezidentem. Masaryk byl tehdy ještě ve Spojených státech. Shromáždění vzniklo rozšířením Národního výboru podle prozatímní ústavy přijaté den předtím.

    Praha · První republika · před 108 lety
  7. 21. prosince 1918

    Masaryk se vrátil do Prahy jako prezident

    Po čtyřech letech v exilu přijel vlakem do Prahy prezident Tomáš Garrigue Masaryk a v ulicích ho vítaly davy lidí. Ještě týž den složil v Národním shromáždění prezidentský slib. Na území republiky vstoupil o den dříve v Horním Dvořišti, odkud jel přes České Budějovice. Do vlasti se vracel přes Itálii, kde navštívil československé legionáře.

    Praha · První republika · před 108 lety
  8. 14. prosince 1935

    Prezident Masaryk abdikoval

    Pětaosmdesátiletý Tomáš Garrigue Masaryk se kvůli nemoci vzdal úřadu prezidenta, který zastával od vzniku republiky. Za svého nástupce doporučil ministra zahraničí Edvarda Beneše, kterého Národní shromáždění zvolilo 18. prosince 1935. Masaryk pak žil na zámku v Lánech, kde o necelé dva roky později zemřel.

    Praha · První republika · před 91 lety

Články

Tomáš Garrigue Masaryk se sklání nad otevřenou knihou u vysokých knihoven, vpravo čalouněná křesla, stolky a kachlová kamna
29. 11. 2025 · Příběhy

Sedmnáctkrát na Nobelovu cenu míru. Masaryk ji přesto nikdy nezískal