Období

První republika

Masarykovo Československo: demokracie, menšiny, Baťa a průmysl, krize třicátých let a Mnichov.

Důležité události

21. prosince 1918

Masaryk se vrátil do Prahy jako prezident

Po čtyřech letech v exilu přijel vlakem do Prahy prezident Tomáš Garrigue Masaryk a v ulicích ho vítaly davy lidí. Ještě týž den složil v Národním shromáždění prezidentský slib. Na území republiky vstoupil o den dříve v Horním Dvořišti, odkud jel přes České Budějovice. Do vlasti se vracel přes Itálii, kde navštívil československé legionáře.
Praha · První republika · před 108 lety
14. listopadu 1918

Masaryk zvolen prvním prezidentem republiky

Na první schůzi Revolučního národního shromáždění v Thunovském paláci v Praze poslanci sesadili z trůnu habsbursko-lotrinskou dynastii, vyhlásili republiku a zvolili Tomáše Garrigua Masaryka prezidentem. Masaryk byl tehdy ještě ve Spojených státech. Shromáždění vzniklo rozšířením Národního výboru podle prozatímní ústavy přijaté den předtím.
Praha · První republika · před 108 lety
30. října 1918

Martinská deklarace přihlásila Slováky k Čechům

V Martině (tehdy Turčiansky Svätý Martin) se sešli představitelé slovenské politiky, ustavili Slovenskou národní radu a přijali Deklaraci slovenského národa. Slováci se v ní přihlásili k právu na sebeurčení a ke společnému státu s Čechy. Deklarace tak dva dny po vyhlášení republiky v Praze vyjádřila vůli Slováků vymanit se z Uherska a žít v Československu.
Martin · První světová válka · před 108 lety
28. října 1918

Vznik samostatného Československa

Po zprávě, že rakousko-uherská vláda přijala podmínky amerického prezidenta Wilsona k jednání o míru, vyhlásil Národní výbor v Praze samostatný československý stát. Prvním zákonem převzal správu země. Podepsali ho takzvaní muži 28. října Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár. Den je státním svátkem.
Praha · První světová válka · před 108 lety
23. ledna 1919

Začala sedmidenní válka o Těšínsko

V 11 hodin dopoledne předal československý velitel Josef Šnejdárek v Těšíně (dnes Český Těšín a Cieszyn) polskému veliteli Franciszku Latinikovi požadavek, aby polské vojsko vyklidilo sporné území. Po odmítnutí zaútočily československé jednotky. Jejich postup zastavil až nátlak dohodových mocností a 30. ledna boje skončily. Těšínsko pak v červenci 1920 rozdělila konference velvyslanců.
Český Těšín · První republika · před 107 lety
18. dubna 1920

Proběhly první volby do československého parlamentu

Konaly se první volby do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky, o týden později 25. dubna voliči vybírali senátory. Nejsilnější stranou se stala Československá sociálně demokratická strana dělnická. Na Těšínsku, Hlučínsku, Vitorazsku, Valticku a v Podkarpatské Rusi se tehdy nevolilo.
První republika · před 106 lety
29. února 1920

Národní shromáždění přijalo první československou ústavu

Národní shromáždění přijalo Ústavní listinu Československé republiky, která nahradila prozatímní ústavu z 13. listopadu 1918. Republika se podle ní stala parlamentní demokracií s dvoukomorovým Národním shromážděním a prezidentem voleným na sedm let. Ústava byla vyhlášena 6. března 1920 pod číslem 121/1920 Sb. a platila až do roku 1948.
Praha · První republika · před 106 lety
5. ledna 1923

Atentátník postřelil ministra financí Rašína

Ráno před svým domem v Žitné ulici v Praze byl postřelen do zad ministr financí Alois Rašín, jeden z mužů 28. října. Střílel mladý anarchokomunista Josef Šoupal, který později přiznal, že chtěl zabít i Karla Kramáře. Rašín zraněním podlehl 18. února 1923. Atentát urychlil přijetí zákona na ochranu republiky, který Národní shromáždění schválilo 6. března 1923.
Praha · První republika · před 103 lety
13. července 1925

V Dolních Věstonicích našli Věstonickou venuši

Při výzkumu paleolitického tábořiště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem, který vedl Karel Absolon, našli archeologové 13. července 1925 v popelišti keramickou sošku ženy rozlomenou na dvě části. Věstonická venuše je vysoká 11,5 centimetru a stará zhruba 25 tisíc let. Patří k nejstarším keramickým předmětům na světě a uchovává ji Moravské zemské muzeum.
Dolní Věstonice · Pravěk a Keltové · před 101 lety
14. prosince 1935

Prezident Masaryk abdikoval

Pětaosmdesátiletý Tomáš Garrigue Masaryk se kvůli nemoci vzdal úřadu prezidenta, který zastával od vzniku republiky. Za svého nástupce doporučil ministra zahraničí Edvarda Beneše, kterého Národní shromáždění zvolilo 18. prosince 1935. Masaryk pak žil na zámku v Lánech, kde o necelé dva roky později zemřel.
Praha · První republika · před 91 lety
24. dubna 1938

Henlein vyhlásil v Karlových Varech své požadavky

Na sjezdu Sudetoněmecké strany v Karlových Varech přednesl Konrad Henlein osm požadavků na československou vládu. Žádal plnou samosprávu pro oblasti s německou většinou a svobodu hlásit se k nacistickému světovému názoru. Program byl záměrně nepřijatelný. Henlein podle Hitlerových pokynů neměl s vládou dojít k dohodě, jen udržovat napětí.
Karlovy Vary · První republika · před 88 lety
23. září 1938

Vyhlášení všeobecné mobilizace v Československu

Vláda generála Jana Syrového vyhlásila večer všeobecnou mobilizaci a republika vstoupila do branné pohotovosti. Do kasáren a k pohraničnímu opevnění nastoupily během několika dní stovky tisíc záložníků. Československo se chystalo bránit proti nacistickému Německu, o týden později však mocnosti v Mnichově rozhodly o odstoupení pohraničí bez jeho účasti.
První republika · před 88 lety
30. září 1938

Mnichovská dohoda a její přijetí vládou

Krátce po půlnoci podepsali v Mnichově Neville Chamberlain, Édouard Daladier, Adolf Hitler a Benito Mussolini dohodu, podle které muselo Československo do 10. října postoupit Německu pohraniční území. Českoslovenští zástupci k jednání přizváni nebyli. Vláda dohodu ještě téhož dne přijala a republika přišla o pohraniční opevnění i velkou část průmyslu.
Mnichov · První republika · před 88 lety