Výročí, osobnosti a příběhy z českých dějin

Osvícenství a reformy

Marie Terezie a Josef II.: války o Slezsko, školská povinnost, toleranční patent, zrušení nevolnictví.


Důležité události

  1. 10. dubna 1741

    Rakušané prohráli u Molvic bitvu o Slezsko

    U slezské vesnice Mollwitz, česky Molvice (dnes Małujowice v Polsku), porazila pruská armáda krále Fridricha II. rakouské vojsko polního maršála Neipperga. Šlo o první velké střetnutí Pruska a Rakouska ve válce o rakouské dědictví. Porážka otevřela Prusku cestu k ovládnutí většiny Slezska, o které Marie Terezie přišla Vratislavským mírem v roce 1742.

    Polsko · Osvícenství a reformy · před 285 lety
  2. 17. května 1742

    U Chotusic se rozhodlo o ztrátě Slezska

    U Chotusic nedaleko Čáslavi porazila 17. května 1742 pruská armáda krále Fridricha II. rakouské vojsko Karla Lotrinského, švagra Marie Terezie. Bitva rozhodla první slezskou válku. Ještě v létě 1742 uzavřela Marie Terezie s Pruskem mír a vzdala se většiny Slezska a Kladska. Českým zemím tak natrvalo ubyla velká a hospodářsky vyspělá část.

    Chotusice · Osvícenství a reformy · před 284 lety
  3. 1. října 1756

    Bitva u Lovosic zahájila sedmiletou válku

    Nedaleko Lovosic se pruský král Fridrich II. Veliký střetl s rakouskou armádou maršála Maximiliana Ulysse Browna, která chtěla pomoci obklíčeným Sasům. Šlo o první velkou bitvu sedmileté války. Prusové udrželi bojiště a Rakušany zastavili, rakouskou armádu ale nezničili a Browne mohl bitvu považovat za úspěch.

    Lovosice · Osvícenství a reformy · před 270 lety
  4. 6. května 1757

    Prusové porazili Rakušany v bitvě u Štěrbohol

    Na pláni u Štěrbohol na východním okraji dnešní Prahy porazila 6. května 1757 pruská armáda Fridricha II. rakouské vojsko Karla Lotrinského. Šlo o jednu z největších bitev sedmileté války. Padl v ní pruský polní maršál Schwerin a rakouský velitel Browne zemřel na následky zranění. Fridrich pak Prahu oblehl a ostřeloval, dokud ho v červnu neporazil maršál Daun u Kolína.

    Praha · Osvícenství a reformy · před 269 lety
  5. 18. června 1757

    U Kolína utrpěl Fridrich Veliký první porážku

    U Kolína porazila 18. června 1757 rakouská armáda polního maršála Leopolda Dauna pruského krále Fridricha II. Šlo o jeho první porážku v sedmileté válce. Fridrich musel ukončit obléhání Prahy a stáhnout se z Čech. Marie Terezie na památku vítězství založila vojenský řád, který nese její jméno.

    Kolín · Osvícenství a reformy · před 269 lety
  6. 15. února 1763

    Hubertusburský mír potvrdil ztrátu Slezska

    Na saském zámku Hubertusburg uzavřely Prusko, habsburská monarchie a Sasko mír, který ve střední Evropě ukončil sedmiletou válku. Mír potvrdil výsledky dřívějších smluv z Vratislavi a Drážďan. Marie Terezie se definitivně vzdala větší části Slezska i Kladska, které přestaly být součástí zemí Koruny české a připadly Prusku. Českým zemím zůstala jen menší část Slezska s Opavou a Těšínem.

    Německo · Osvícenství a reformy · před 263 lety
  7. 6. prosince 1774

    Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku

    Císařovna Marie Terezie vydala Všeobecný školní řád, podle kterého měly chodit do školy všechny děti od šesti do dvanácti let. Reformu připravil opat Johann Ignaz von Felbiger. Vznikly školy triviální na venkově, hlavní ve větších městech a normální v zemských metropolích, kde se připravovali i učitelé. Povinnost se na venkově prosazovala jen pomalu.

    Osvícenství a reformy · před 252 lety
  8. 25. března 1775

    Selští povstalci byli poraženi u Chlumce

    Selští povstalci z několika panství ve východních Čechách zaútočili na zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou. Císařští vojáci je odrazili, část sedláků se utopila v rybníce a 74 jich padlo do zajetí. Druhý útok 26. března dopadl ještě hůř. Porážka dala vzniknout rčení „dopadnout jako sedláci u Chlumce“ a v srpnu 1775 vydala Marie Terezie robotní patent.

    Chlumec nad Cidlinou · Osvícenství a reformy · před 251 lety
  9. 10. října 1780

    Josef II. položil základní kámen pevnosti Terezín

    Císař Josef II. položil základní kámen nové pevnosti u soutoku Ohře s Labem, která měla chránit Čechy před vpádem pruských vojsk. Pevnost i město dostaly jméno po jeho matce Marii Terezii. Stavba začala už na jaře 1780 a trvala deset let. Za druhé světové války zřídili nacisté v Malé pevnosti věznici gestapa a ve městě židovské ghetto.

    Terezín · Osvícenství a reformy · před 246 lety
  10. 1. listopadu 1781

    Josef II. zrušil v českých zemích nevolnictví

    Patentem pro české země zrušil císař Josef II. nevolnictví, v patentu nazvané „tělesné poddanství neboli člověčenství“, a nahradil je mírnějším poddanstvím. Poddaní se od té doby mohli bez svolení vrchnosti ženit, stěhovat se a posílat děti na studia a do řemeslného učení. Robota a další povinnosti k vrchnosti ale zůstaly až do roku 1848.

    Osvícenství a reformy · před 245 lety
  11. 13. října 1781

    Josef II. vydal toleranční patent

    Císař Josef II. povolil vedle katolické církve existenci tří dalších křesťanských vyznání, luterského, kalvínského a pravoslavného. Nekatolíci směli zakládat sbory a stavět modlitebny, ty však nesměly mít věže ani vchod přímo z ulice. V Čechách a na Moravě se k povoleným církvím přihlásily desetitisíce lidí, z velké části potomci tajných nekatolíků.

    Osvícenství a reformy · před 245 lety
  12. 12. ledna 1782

    Josef II. vydal dekret o rušení klášterů

    Císař Josef II. vydal dvorský dekret, podle kterého měly zaniknout kláštery, které se nevěnovaly veřejně prospěšné činnosti, tedy hlavně kláštery rozjímavých a žebravých řádů. Směly zůstat ty, které učily, ošetřovaly nemocné nebo duchovně spravovaly farnosti. První vlna rušení začala v květnu 1782 a od roku 1784 zasáhla i bohaté kláštery kvůli jejich majetku.

    Osvícenství a reformy · před 244 lety
  13. 12. února 1784

    Čtyři pražská města se spojila v jedno

    Dekretem císaře Josefa II. se čtyři samostatná pražská královská města, Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany, spojila v jedno Královské hlavní město Praha. S rozlohou 725 hektarů a 76 tisíci obyvateli šlo po Vídni o druhé největší město habsburské monarchie. V této podobě Praha existovala až do vzniku Velké Prahy v roce 1922.

    Praha · Osvícenství a reformy · před 242 lety
  14. 29. října 1787

    Mozartův Don Giovanni měl světovou premiéru v Praze

    Ve Stavovském divadle (tehdy Nosticově) se konala světová premiéra opery Wolfganga Amadea Mozarta Don Giovanni na libreto Lorenza da Ponteho. Představení řídil sám skladatel. Premiéra byla původně plánována na 14. října, ale musela se odložit. Mozart operu napsal pro pražskou operní společnost, v Praze předtím slavila velký úspěch jeho Figarova svatba.

    Praha · Osvícenství a reformy · před 239 lety

Osobnosti období

Články

Tabulka velkých a malých písmen kurentu s přehláskami a spřežkami
24. 10. 2026 · Průvodce

Jak číst kurent, písmo matrik a dopisů z 18. a 19. století

Tabulka matriky narozených z roku 1810 s německými rubrikami a zápisem o narození Ignaze Machy v domě číslo 400
22. 10. 2026 · Průvodce

Jak hledat předky v matrikách, které osm archivů zveřejnilo online