17. listopad 1939, noc, kdy nacisté zavřeli české vysoké školy

Studenti v pražských kolejích se probouzeli pod hlavněmi pušek. Německá policie s přepadovými oddíly SS obsadila v noci na 17. listopadu 1939 Hlávkovu, Masarykovu i Švehlovu kolej a kolej na Letné. Studenty vyháněli z pokojů, často jen v pyžamech, a sváželi je do ruzyňských kasáren. Tam je třídili. Mladší dvaceti let, cizince a ty, kdo měli legitimaci některé fašistické organizace, pustili. Ostatní druhý den naložili do vlaku do koncentračního tábora Sachsenhausen u Berlína.

Zatýkalo se i v Brně, kde přišly na řadu Kounicovy a Sušilovy koleje, a v Příbrami, kde gestapo pozatýkalo funkcionáře studentských spolků. Říšský protektor Konstantin von Neurath téhož dne oznámil vyhláškou, že české vysoké školy jsou „na dobu tří roků uzavřeny, devět pachatelů bylo zastřeleno a větší počet účastníků vzat do vazby“.

Od 28. října k pohřbu

Represe přišla po týdnech, kdy Češi dávali najevo odpor k okupaci. Dne 28. října 1939, na první výročí vzniku Československa v protektorátu, se lidé svátečně oblékli a v Praze demonstrovali, hlavně studenti. Proti nim zasáhla policie a jednotky SS. Střelba zabila dělníka Václava Sedláčka a do břicha zasáhla studenta medicíny Jana Opletala z Lhoty nad Moravou, dnes části obce Náklo u Litovle.

Opletal zemřel 11. listopadu na chirurgické klinice profesora Arnolda Jiráska. Ve středu 15. listopadu byla jeho rakev vystavena v ústavu lékařské fakulty na Albertově a podle denního hlášení nacistické bezpečnostní služby SD se před budovou sešly dva až tři tisíce studentů. Rozloučení přerostlo v demonstraci. Studenti prošli ke Karlovu náměstí a do ulic kolem Václavského a Staroměstského náměstí, zpívali národní písně a podle téhož hlášení provolávali „Chceme své insignie“. Naráželi tím na univerzitní insignie, o které se česká a německá univerzita v Praze přely už v roce 1934.

Rakev odvezli z Masarykova nádraží na Moravu a 16. listopadu Opletala pohřbili v Náklu pod dohledem gestapa. Téhož dne se v Berlíně konala porada za účasti Adolfa Hitlera, která rozhodla o tvrdém zásahu. Akci nazvanou Sonderaktion Prag prosazoval hlavně státní tajemník Úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank.

Devět jmen z Ruzyně

V ruzyňských kasárnách nacisté 17. listopadu bez soudu zastřelili devět představitelů studentských spolků. Byli to Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert. Historik Josef Matoušek a Jan Weinert absolvovali Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Jaroslava Klímu, Bedřicha Koulu a Jana Weinerta zatkli už 16. listopadu v sekretariátu Svazu českého studentstva v Navrátilově ulici 12.

Podle historika a děkana Filozofické fakulty UK Michala Pullmanna se osm z popravených hlásilo k české nacionalistické pravici. Devátý, Marek Frauwirth, byl levicově smýšlející slovenský Žid. Pracoval na slovenském zastupitelství v Praze a gestapo ho zatklo 17. listopadu v jeho bytě v Jilské ulici. Na popraviště ho podle Pullmanna přivedla nešťastná náhoda, ztráta aktovky s protinacistickými letáky. Před domem v Jilské ulici ho od roku 2019 připomíná Kámen zmizelých.

Dvanáct set v Sachsenhausenu

Do Sachsenhausenu odvezli podle nejčastěji uváděného údaje kolem 1 200 studentů, asi osm procent všech českých vysokoškoláků. Přesný počet se nezná, historik Petr Borl upozorňuje, že prameny i literatura uvádějí různá čísla. Na podzim 1939 studovalo na českých vysokých školách 15 172 studentů české národnosti. O práci přišly i stovky vysokoškolských pedagogů.

Rodiče psali žádosti protektorátním i německým úřadům a prezidentu Háchovi. Propouštění začalo už v prosinci 1939 a postupovalo po skupinách. Kdo odcházel, musel podepsat, že o poměrech v táboře bude mlčet. Poslední student se z Sachsenhausenu vrátil domů začátkem března 1943. Uzavření škol, ohlášené na tři roky, trvalo až do konce války.

Den, který vyhlásili v Londýně

Českoslovenští studenti a vojáci v Anglii obnovili v Londýně Ústřední svaz československého studentstva a s podporou prezidenta Edvarda Beneše získávali pro připomínku studenty jiných zemí. V listopadu 1941 přijalo zasedání Mezinárodní studentské rady v Londýně prohlášení, které vyhlásilo 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva.

V Česku je 17. listopad od roku 2000 státním svátkem a od roku 2019 nese název Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Na domě v Navrátilově ulici 12 je pamětní deska Jaroslava Klímy, Bedřicha Kouly a Jana Weinerta a v roce 2024 se u ní poprvé konal pietní akt v předvečer výročí.