Gestapo před 85 lety zatklo při Akci Sokol na 1 500 sokolských činovníků

Památný den sokolstva si 8. října připomněly Vojenský historický ústav Praha (VHÚ) i úřady. Karlovarský kraj vyvěsil sokolskou vlajku před krajským úřadem, Praha 8 na Libeňském zámku. Letos uplynulo 85 let od Akce Sokol, při které okupanti rozbili Českou obec sokolskou a zatkli její vedení.

Historik VHÚ Michal Burian připomíná, že Sokol založený v roce 1862 vychovával vedle tělocviku i k vlastenectví a že sokolové stáli u vzniku legií za první světové války. V červenci 1938 se na X. všesokolském sletu podílelo téměř 350 000 cvičenců a cvičenek. Závěrečnou skladbu Přísaha republice, kterou cvičilo téměř 30 000 mužů, sestavil František Pecháček.

Po okupaci vznikla odbojová organizace Obec sokolská v odboji a sokolové působili i v Obraně národa a dalších skupinách. Karl Hermann Frank 12. dubna 1941 nařídil předsedovi protektorátní vlády Aloisi Eliášovi zastavit činnost Sokola. Po příchodu Reinharda Heydricha do protektorátu byl 30. září 1941 v ruzyňských kasárnách popraven náčelník České obce sokolské Augustin Pechlát.

V noci ze 7. na 8. října 1941 pak gestapo zatýkalo členy vedení obce, žup i funkcionáře jednot. Podle VHÚ bylo postiženo asi 1 500 sokolů a většina z nich prošla přes Malou pevnost v Terezíně do koncentračního tábora v Osvětimi. Ještě 8. října podepsal Heydrich výměr o rozpuštění České obce sokolské, který vstoupil v platnost o tři dny později.

Sokolský odboj tím nezanikl. Jeho radikální část, která pomáhala parašutistům při přípravě atentátu na Heydricha, si na památku data zásahu dala jméno skupina Říjen. František Pecháček, zemský velitel sokolského odboje v Čechách, byl po atentátu zatčen a 3. února 1944 zavražděn v Mauthausenu. Podle Karlovarského kraje připomíná Památný den asi 5 000 sokolů a sokolek, kteří zahynuli v boji proti nacismu. Na jejich počest se ten den na oděv připíná sokolská kokarda.