Výročí, osobnosti a příběhy z českých dějin

Josef II.

Syn Marie Terezie, který roku 1781 vydal toleranční patent a zrušil nevolnictví. Nedal se korunovat českým králem a prostý lid mu říkal selský panovník.


Josef II.
iAnton von Maron, 1775, Wikimedia Commons, volné dílo

římský císař, český a uherský král, osvícenský reformátor

Narození
13. března 1741, Vídeň
Úmrtí
20. února 1790, Vídeň

Josef II. se narodil 13. března 1741 ve Vídni jako nejstarší syn Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského. Po otcově smrti se roku 1765 stal římským císařem a spoluvladařem matky. Samostatně vládl v habsburských zemích až po její smrti v letech 1780–1790. Za českého ani uherského krále se nedal korunovat.

Patřil k hlavním panovníkům evropského osvícenství. Roku 1781 zrušil cenzuru, vydal toleranční patent, který vedle katolického vyznání povolil luteránské, kalvínské a pravoslavné, a zrušil nevolnictví. Zlepšil postavení Židů, srovnal daně a zrušil řadu klášterů. Mnoho reforem však vyvolalo odpor a část z nich ještě před smrtí odvolal.

Na cestách po monarchii poznával život venkova. Dne 19. srpna 1769 se u Slavíkovic nedaleko Rousínova porouchal jeho kočár a císař mezitím na sousedním poli vzal do rukou pluh a vyoral několik brázd. Na místě dodnes stojí pomník. Pro oblibu mezi sedláky mu lidé začali říkat selský panovník. Zemřel 20. února 1790 ve Vídni.

Zdroje: Neue Deutsche Biographie (Deutsche Biographie), German History in Documents and Images: Joseph II plows a field near Slavíkovice on August 19, 1769, Wikipedie: Josef II., Wikipedia: Joseph II, Holy Roman Emperor

V kalendáriu

  1. 10. října 1780

    Josef II. položil základní kámen pevnosti Terezín

    Císař Josef II. položil základní kámen nové pevnosti u soutoku Ohře s Labem, která měla chránit Čechy před vpádem pruských vojsk. Pevnost i město dostaly jméno po jeho matce Marii Terezii. Stavba začala už na jaře 1780 a trvala deset let. Za druhé světové války zřídili nacisté v Malé pevnosti věznici gestapa a ve městě židovské ghetto.

    Terezín · Osvícenství a reformy · před 246 lety
  2. 13. října 1781

    Josef II. vydal toleranční patent

    Císař Josef II. povolil vedle katolické církve existenci tří dalších křesťanských vyznání, luterského, kalvínského a pravoslavného. Nekatolíci směli zakládat sbory a stavět modlitebny, ty však nesměly mít věže ani vchod přímo z ulice. V Čechách a na Moravě se k povoleným církvím přihlásily desetitisíce lidí, z velké části potomci tajných nekatolíků.

    Osvícenství a reformy · před 245 lety
  3. 1. listopadu 1781

    Josef II. zrušil v českých zemích nevolnictví

    Patentem pro české země zrušil císař Josef II. nevolnictví, v patentu nazvané „tělesné poddanství neboli člověčenství“, a nahradil je mírnějším poddanstvím. Poddaní se od té doby mohli bez svolení vrchnosti ženit, stěhovat se a posílat děti na studia a do řemeslného učení. Robota a další povinnosti k vrchnosti ale zůstaly až do roku 1848.

    Osvícenství a reformy · před 245 lety
  4. 12. ledna 1782

    Josef II. vydal dekret o rušení klášterů

    Císař Josef II. vydal dvorský dekret, podle kterého měly zaniknout kláštery, které se nevěnovaly veřejně prospěšné činnosti, tedy hlavně kláštery rozjímavých a žebravých řádů. Směly zůstat ty, které učily, ošetřovaly nemocné nebo duchovně spravovaly farnosti. První vlna rušení začala v květnu 1782 a od roku 1784 zasáhla i bohaté kláštery kvůli jejich majetku.

    Osvícenství a reformy · před 244 lety
  5. 12. února 1784

    Čtyři pražská města se spojila v jedno

    Dekretem císaře Josefa II. se čtyři samostatná pražská královská města, Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany, spojila v jedno Královské hlavní město Praha. S rozlohou 725 hektarů a 76 tisíci obyvateli šlo po Vídni o druhé největší město habsburské monarchie. V této podobě Praha existovala až do vzniku Velké Prahy v roce 1922.

    Praha · Osvícenství a reformy · před 242 lety
  6. 8. dubna 1861

    Protestantský patent zrovnoprávnil evangelíky

    Císař František Josef I. podepsal protestantský patent, který evangelíkům augsburského a helvetského vyznání slíbil rovnost před zákonem a upravil postavení jejich církví vůči státu. Toleranční patent Josefa II. z roku 1781 jim přiznával jen trpěnou existenci a část omezení zrušila až opatření z roku 1849. Patent platil v celé neuherské části monarchie včetně českých zemí.

    Vídeň · Od revoluce 1848 k velké válce · před 165 lety

Nic jsme nenašli.