Valdštejnova lipová alej v Jičíně je nově kulturní památkou

Ministerstvo kultury prohlásilo 2. října 2026 za kulturní památku Valdštejnovu lipovou alej v Jičíně. Stromořadí dlouhé 1,8 kilometru vede z historického centra města k Valdštejnské lodžii v Libosadu. O ochranu podle jičínské radnice usilovalo město spolu s Národním památkovým ústavem a letos kvůli tomu upravilo hranice deseti pozemků, na kterých alej roste.

Alej je pozůstatkem velkého plánu Albrechta z Valdštejna (1583–1634). Vojevůdce třicetileté války udělal z Jičína hlavní město svého Frýdlantského vévodství a chtěl v něm zřídit biskupství, univerzitu i vlastní sněm. Na stavbách v Jičíně a okolí se podíleli italští stavitelé Andrea Spezza, Niccolò Sebregondi a Giovanni Battista Pieroni. Lodžie se zahradou měla podle prohlášení ministerstva ležet na jedné optické ose, která spojovala město s krajinnými dominantami, hradem Veliš a kartuziánským klášterem ve Valdicích.

Podle podkladů města zabraly přípravy několik let a práce na cestě do Libosadu začaly v letech 1629–1630. Samotná výsadba lip proběhla od 6. do 19. listopadu 1632 a pracovalo na ní až 138 lidí. Autorem čtyřřadého stromořadí byl podle města Niccolò Sebregondi a vzorem mu mohla být alej z Pražského hradu do Královské obory, kterou dal v roce 1611 založit císař Rudolf II. „Valdštejnovo zavraždění v roce 1634 ovšem zastavilo budování tohoto velkolepého díla,“ stojí v prohlášení ministerstva. Valdštejna zabili důstojníci jeho vlastní armády 25. února 1634 v Chebu.

Dnešní stromy barokní nejsou. Lípy se podle odborníků do roku 1927 zřejmě třikrát vyměnily a alej dnes tvoří 1140 lip srdčitých ve čtyřech řadách, vysázených šest metrů od sebe. Na začátku 19. století alej dosázeli až k bráně lodžie, posledních 93 metrů proto z Valdštejnovy doby nepochází. Stromořadí už dříve chránila soustava Natura 2000, protože v dutinách lip žije vzácný brouk páchník hnědý. Proto v aleji leží i torza starých kmenů.

Při každém zásahu do aleje teď bude město posuzovat přírodu i památkovou hodnotu. Alejí vedou dva chodníky, jižní asfaltový slouží i jako cyklostezka. Stromy v havarijním stavu nahradily po posudku z roku 2012 mladé lípy a koruny se tvarují hlavovým řezem.