Historičky pátrají po osudech Čechoslováků popravených nacisty ve Vídni

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) představil 14. října na velvyslanectví České republiky ve Vídni nový výzkumný projekt o československých občanech a krajanech popravených ve Vídni za nacistické nadvlády. Projekt představily jeho řešitelky, historičky Pavla Plachá a Magda Veselská. Večer zahájil velvyslanec Jiří Šitler a v sále byli zástupci české menšiny ve Vídni, krajanských spolků i rakouští historici.

Centrální popraviště Zemského soudu ve Vídni patřilo podle ÚSTR za druhé světové války k důležitým místům nacistického represivního systému. Popraveno tu bylo přibližně 1 200 osob, mezi nimi značný počet občanů Československa a příslušníků početné české menšiny v Rakousku. Vídeň byla od 19. století cílem českých přistěhovalců, kteří tu měli vlastní spolky, školy i noviny.

Nedávno otevřená expozice přímo v prostorách bývalého popraviště uvádí jmenný seznam popravených, příběhy mnoha z nich ale zůstávají neznámé. Badatelky chtějí obětem vrátit identitu a jejich osudy rekonstruovat z archivních pramenů. Zaměří se i na to, jak nacistická justice s vídeňským popravištěm zacházela. Při prezentaci připomněly, že nacistická justice fungovala jako propojená síť napříč Evropou a na popravištích ve Vídni i dalších městech Třetí říše končili lidé z mnoha okupovaných zemí.

Projekt navazuje na dřívější výzkum ÚSTR o československých občanech popravených v Drážďanech. Jeho výsledky jsou dostupné na portálu popravenizavalky.cz a v knize Popraveni v Drážďanech s podtitulem Tresty smrti vykonané nad československými občany z rozhodnutí nacistické justice 1933–1945, kterou ÚSTR vydal spolu s nakladatelstvím Pulchra.