Václav Havel by oslavil 90 let, přátelé z disentu vzpomínají pro ÚSTR
Dramatik, disident a prezident se narodil 5. října 1936 v Praze. Signatáři Charty 77 Martin Palouš, František Stárek a Petr Placák popsali jeho knihovny, vztah k undergroundu i chvíli, kdy podlehl tlaku.
i
Fortepan / Szalay Zoltán, 1990, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) připomněl 5. října 90 let od narození Václava Havla. Položil otázky třem jeho přátelům, signatářům Charty 77, a zveřejnil také esej filosofa Mirka Vodrážky o Havlově myšlení. Havel se narodil v roce 1936 v Praze a zemřel 18. prosince 2011 na Hrádečku u Trutnova.
V 60. letech proslul hrami pro Divadlo Na zábradlí, po okupaci v roce 1968 nesměl publikovat. Patřil k prvním mluvčím Charty 77, v roce 1978 napsal esej Moc bezmocných a v říjnu 1979 byl jako člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných odsouzen na čtyři a půl roku vězení. Prezidentem Československa byl zvolen 29. prosince 1989.
Martin Palouš, dlouholetý ředitel Knihovny Václava Havla, popsal tři Havlovy knihovny. Velkou v bytě na nábřeží, kde bydlel s rodiči a bratrem, příruční v bytě, kam se později odstěhoval, a další na Hrádečku. Havel měl podle něj i skrýše se samizdatem, který mohla kdykoli zabavit tajná policie. Četl prý všechno od filosofie po politickou literaturu a velmi si cenil brněnského filosofa Josefa Šafaříka.
František Stárek Čuňas připomněl rok 1976, kdy se lidé z undergroundu ocitli ve vězení a Havel jim pomohl. Podle Stárka to byl přelom i pro Havla, protože se setkal s lidmi, „kteří byli schopni svobodně žít v nesvobodné zemi“. Petr Placák vzpomněl, že Havel na počátku Charty podlehl tlaku režimu a vzdal se pozice mluvčího, což si podle Placáka celý život vyčítal.
Vodrážka ve své eseji nazývá Havlovo filosofování „plachým myšlením“ a připomíná, že esej Moc bezmocných Havel věnoval památce filosofa Jana Patočky. Patočka, další z prvních mluvčích Charty 77, zemřel v březnu 1977 po policejních výsleších.
Zdroj: ustrcr.cz