Výročí, osobnosti a příběhy z českých dějin

Zikmund Lucemburský

Syn Karla IV., uherský král a římský císař, který prosadil kostnický koncil a vydal Janu Husovi ochranný glejt. O český trůn bojoval s husity a vládl v Praze až v letech 1436–1437.


Zikmund Lucemburský
ineznámý malíř, 1433, Wikimedia Commons, volné dílo

římský císař, uherský a český král

Narození
14. února 1368, Norimberk
Úmrtí
9. prosince 1437, Znojmo

Zikmund se narodil 14. února 1368 jako syn Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské. Místo narození uvádějí prameny různě, nejčastěji Norimberk, podle jiných Prahu. Pojmenovali ho po svatém Zikmundovi, oblíbeném světci otce. Od roku 1373 byl braniborským markrabětem a sňatkem s Marií, dědičkou uherské koruny, se 31. března 1387 stal uherským králem.

Roku 1410 a znovu 1411 byl zvolen římským králem. Byl jednou z hlavních postav kostnického koncilu, který ukončil papežské schizma. Janu Husovi vydal na cestu do Kostnice ochranný glejt, koncil ho přesto odsoudil a 6. července 1415 upálil. Po smrti bratra Václava IV. si Zikmund nárokoval české dědictví. Korunován byl 28. července 1420, husitská většina ho ale za krále neuznala a porážela jeho křížové výpravy.

V Praze mohl vládnout až od roku 1436, kdy se Čechy s koncilem dohodly na basilejských kompaktátech. Roku 1433 byl korunován císařem. Byl vzdělaný, mluvil sedmi jazyky a měl zálibu v rytířských turnajích. Zemřel 9. prosince 1437 ve Znojmě na cestě do Uher a pohřben je v katedrále ve Velkém Varadíně, dnešní rumunské Oradei. Jeho smrtí česká linie Lucemburků vymřela po meči.

Zdroje: Neue Deutsche Biographie (Deutsche Biographie), Wikipedie: Zikmund Lucemburský, Wikipedia: Sigismund, Holy Roman Emperor

V kalendáriu

  1. 11. října 1414

    Jan Hus odjel na koncil do Kostnice

    Mistr Jan Hus vyrazil z Čech na církevní koncil do Kostnice, kde chtěl obhájit své učení. Římský a uherský král Zikmund Lucemburský mu slíbil glejt, tedy záruku bezpečné cesty tam i zpět. Hus před odjezdem sepsal závěť, protože s nebezpečím počítal. Do Kostnice dorazil 3. listopadu a necelé čtyři týdny nato byl zatčen.

    Kostnice · Lucemburkové · před 612 lety
  2. 28. listopadu 1414

    Jan Hus byl v Kostnici zatčen

    Necelé čtyři týdny po příjezdu do Kostnice byl mistr Jan Hus zatčen, přestože do města přijel s glejtem římského krále Zikmunda, který mu zaručoval bezpečnost. Jeho odpůrci prosadili uvěznění s odůvodněním, že se chystá uprchnout. Hus strávil ve vězení více než sedm měsíců a 6. července 1415 byl jako kacíř upálen.

    Kostnice · Lucemburkové · před 612 lety
  3. 14. července 1420

    Žižka ubránil Vítkov proti křižákům

    Na vrchu Vítkově za hradbami Prahy odrazili 14. července 1420 husité vedení Janem Žižkou útok křižáckého vojska krále Zikmunda Lucemburského. Malá posádka v narychlo zbudovaném opevnění vydržela, dokud jí z města nepřišly posily. Porážka znamenala konec první křížové výpravy proti husitům. Na vrchu dnes stojí Národní památník s jezdeckou sochou Jana Žižky.

    Praha · Husitství a Jiří z Poděbrad · před 606 lety
  4. 28. července 1420

    Zikmund se nechal korunovat na Pražském hradě

    Dva týdny po porážce na Vítkově se Zikmund Lucemburský 28. července 1420 nechal ve svatovítské katedrále korunovat českým králem. Obřad vykonal pražský arcibiskup Konrád z Vechty a přihlíželo mu jen 24 českých a moravských šlechticů. Husité korunovaci neuznali. Jako král se Zikmund v Praze prosadil až v roce 1436, po přijetí kompaktát.

    Praha · Lucemburkové · před 606 lety
  5. 1. listopadu 1420

    Husité porazili Zikmundovo vojsko pod Vyšehradem

    Vojsko krále Zikmunda Lucemburského se pokusilo vyprostit vyhladovělou posádku obléhaného Vyšehradu, která slíbila hrad vydat, pokud do konce října nedostane zásoby. Husité a Pražané královské vojsko porazili a posádka se podle dohody vzdala. Po bitvě se od Zikmunda začali odvracet i mnozí čeští páni, kteří dosud stáli na jeho straně. Nejpodrobněji bitvu popsal kronikář Vavřinec z Březové.

    Praha · Lucemburkové · před 606 lety
  6. 21. prosince 1421

    Žižka prorazil obklíčení u Kutné Hory

    Vojsko druhé křížové výpravy krále Zikmunda Lucemburského obklíčilo u Kutné Hory husity Jana Žižky, kterým za zády povstali obyvatelé města. Žižka v noci prorazil s vozovou hradbou nepřátelské linie a stáhl se ke Kolínu. Zikmund pak Kutnou Horu obsadil, v lednu 1422 ho však Žižka porazil u Nebovid a Německého Brodu.

    Kutná Hora · Lucemburkové · před 605 lety
  7. 10. ledna 1422

    Žižkovi husité dobyli Německý Brod

    Spojená husitská vojska vedená již slepým Janem Žižkou pronásledovala vojsko krále Zikmunda Lucemburského, které 8. ledna porazila u Habrů. U Německého Brodu (dnes Havlíčkův Brod) svedla další vítězný boj a 10. ledna, během jednání o kapitulaci posádky, část husitů vtrhla do města a pobila většinu obránců i obyvatel. Zikmundovo zimní tažení do Čech tím skončilo nezdarem.

    Havlíčkův Brod · Husitství a Jiří z Poděbrad · před 604 lety
  8. 5. července 1436

    V Jihlavě vyhlásili basilejská kompaktáta

    Na náměstí v Jihlavě byla 5. července 1436 slavnostně vyhlášena basilejská kompaktáta, dohoda husitů s basilejským koncilem. Latinsky je přečetl Jan Rokycana. Kompaktáta povolovala v Čechách a na Moravě přijímání pod obojí způsobou a ukončila tak spor českých kališníků s církví. Zároveň otevřela Zikmundovi Lucemburskému cestu na český trůn.

    Jihlava · Husitství a Jiří z Poděbrad · před 590 lety
  9. 23. srpna 1436

    Zikmund Lucemburský vjel jako král do Prahy

    Po přijetí kompaktát a slavnostním uznání za krále v Jihlavě vjel 23. srpna 1436 Zikmund Lucemburský s manželkou Barborou Celjskou do Prahy. Pražané ho vítali s velkými ovacemi, ačkoli s ním husité šestnáct let válčili. V Čechách pak vládl jen něco přes rok. Zemřel v prosinci 1437 ve Znojmě jako poslední Lucemburk na českém trůnu.

    Praha · Lucemburkové · před 590 lety
  10. 25. ledna 1437

    Zikmund povýšil Tábor na královské město

    Husitský Tábor se po bitvě u Lipan smířil s císařem a českým králem Zikmundem Lucemburským. Zikmund pak městu listinou z 25. ledna 1437 udělil práva podle vzoru Starého Města pražského. Tábor, který husité založili v roce 1420, se tak stal plnoprávným královským městem se znakem. Podmínky, za nichž se Tábor stane královským městem, předjednali Táboři s Oldřichem z Rožmberka už v říjnu 1436.

    Tábor · Lucemburkové · před 589 lety
  11. 9. září 1437

    Poprava husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé

    V Praze byl popraven Jan Roháč z Dubé, jeden z nejbližších druhů Jana Žižky a poslední husitský hejtman, který odmítal uznat Zikmunda Lucemburského za krále. Roháč se bránil na hradě Sion u Kutné Hory, dokud královské vojsko Hynka Ptáčka z Pirkštejna hrad 6. září nedobylo. Spolu s ním byli popraveni i další obránci Sionu.

    Praha · Lucemburkové · před 589 lety
  12. 9. prosince 1437

    Smrtí Zikmunda vymřeli Lucemburkové po meči

    Ve Znojmě zemřel na cestě do Uher římský císař a český a uherský král Zikmund Lucemburský, poslední mužský příslušník lucemburské dynastie. Pochován byl podle svého přání v Oradei (tehdy Velký Varadín) v dnešním Rumunsku. Jeho nástupcem se stal zeť Albrecht II. Habsburský, který však zemřel už v roce 1439.

    Znojmo · Lucemburkové · před 589 lety

Nic jsme nenašli.