Rudolf II.
Habsburský císař, který učinil z Prahy své sídelní město a shromáždil na Pražském hradě umělce, učence a proslulé sbírky. Roku 1609 vydal Majestát o náboženské svobodě.
i
Hans von Aachen, Wikimedia Commons, volné dílořímský císař a český král, sběratel a mecenáš umění a věd
- Narození
- 18. července 1552, Vídeň
- Úmrtí
- 20. ledna 1612, Praha
- Období
- Habsburkové před Bílou horou
Rudolf se narodil 18. července 1552 ve Vídni jako syn císaře Maxmiliána II. a Marie Španělské. Část mládí prožil na dvoře strýce Filipa II. ve Španělsku. Dne 22. září 1575 byl korunován českým králem a po otcově smrti roku 1576 se stal římským císařem. Za sídlo si vybral Prahu a byl posledním císařem, který v ní trvale sídlil.
Na Pražský hrad povolal malíře, sochaře, zlatníky, alchymisty i astronomy, mezi nimi Tychona Brahe a Johanna Keplera. Jeho kunstkomora patřila k nejbohatším sbírkám umění a kuriozit v Evropě. Jako vládce byl méně úspěšný. Trpěl duševní labilitou a nedokázal vyřešit sváry protestantů a katolíků. Roku 1608 musel bratru Matyášovi postoupit Uhry, Rakousy a Moravu.
Aby se udržel na českém trůně, vydal roku 1609 Majestát, který zaručil svobodu vyznání luteránům, starokališníkům i českým bratrům. Roku 1611 přišel i o Čechy. Zemřel 20. ledna 1612 v Praze a jeho rakev uložili ve svatovítské katedrále. Po něm se doba kulturního rozkvětu Prahy na přelomu 16. a 17. století nazývá rudolfínská.
Zdroje: Neue Deutsche Biographie (Deutsche Biographie), Wikipedie: Rudolf II., Wikipedia: Rudolf II, Holy Roman Emperor
V kalendáriu
-
17. ledna 1584
Čechy přešly na gregoriánský kalendář
Podle mandátu císaře a krále Rudolfa II. z 3. prosince 1583 následovalo v Čechách po pondělí 6. ledna rovnou úterý 17. ledna 1584. Deset dní z kalendáře zmizelo, protože juliánský kalendář se o tolik opožďoval za Sluncem. Reformu papeže Řehoře XIII. předtím odmítl zemský sněm, a tak ji panovník prosadil bez něj. Ve Slezsku se kalendář změnil o šest dní později.
Habsburkové před Bílou horou · před 442 lety -
4. února 1600
Tycho Brahe a Johannes Kepler se setkali v Benátkách
Na zámku v Benátkách nad Jizerou se poprvé setkali dánský astronom Tycho Brahe, který od roku 1599 působil ve službách císaře Rudolfa II., a mladý matematik Johannes Kepler. Kepler přijel do Čech v naději, že mu Brahe zpřístupní svá přesná pozorování planet. Spolupráce trvala jen do Braheho smrti v roce 1601, Keplerovi ale dala data, z nichž odvodil zákony pohybu planet.
Benátky nad Jizerou · Habsburkové před Bílou horou · před 426 lety -
25. června 1608
Rudolf II. a Matyáš uzavřeli Libeňský mír
V libeňském zámku, tehdy na předměstí Prahy, uzavřel 25. června 1608 císař Rudolf II. mír se svým mladším bratrem Matyášem, který s vojskem stál u Prahy. Rudolf mu postoupil vládu v Uhrách, Rakousích a na Moravě a zůstaly mu jen Čechy, Slezsko a Lužice. Bratrský spor oslabil Habsburky a čeští stavové ho o rok později využili k vymožení Rudolfova majestátu.
Praha · Habsburkové před Bílou horou · před 418 lety -
9. července 1609
Rudolf II. podepsal majestát o svobodě vyznání
Císař Rudolf II. podepsal 9. července 1609 pod tlakem českých stavů majestát, který zaručoval svobodu vyznání. Nekatolíci směli vyznávat českou konfesi, stavět kostely a školy a spravovat pražskou univerzitu i konzistoř podobojí. Spory o jeho dodržování vedly o devět let později ke stavovskému povstání.
Praha · Habsburkové před Bílou horou · před 417 lety -
15. února 1611
Pasovské vojsko vpadlo na Malou Stranu
Vojsko pasovského biskupa arcivévody Leopolda, které mělo pomoci císaři Rudolfu II. proti jeho bratru Matyášovi a českým stavům, nečekaně vpadlo na Malou Stranu a postupovalo ke Karlovu mostu. Zmatku využila lůza na Starém a Novém Městě k drancování klášterů. U Panny Marie Sněžné zahynulo čtrnáct františkánů, dnes uctívaných jako čtrnáct pražských mučedníků. Vpád nakonec vedl k Rudolfově abdikaci na český trůn.
Praha · Habsburkové před Bílou horou · před 415 lety
Nic jsme nenašli.