Jan Želivský

Jan Želivský se narodil asi roku 1380, podle některých pramenů jako Jan Dloubal. Do roku 1418 se o něm neví téměř nic. Předpokládá se, že byl členem premonstrátské komunity v Želivi a řád po Husově upálení opustil. Roku 1418 kázal u svatého Štěpána na Rybníčku a v únoru 1419 přešel do kostela Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském. Kázání připravoval latinsky a pronášel česky.

Jeho plamenná kázání o blízkém konci světa z něj udělala vůdce pražské chudiny. Dne 30. července 1419 vedl ozbrojený průvod od Panny Marie Sněžné k Novoměstské radnici. Purkmistr odmítl propustit uvězněné stoupence Želivského, z radnice prý přiletěl kámen, a dav vtrhl dovnitř a konšely vyházel z oken. První pražská defenestrace se stala jedním z hlavních podnětů husitských válek.

V červnu 1421 Želivský v Praze vyvolal další povstání a s přítelem Janem Hvězdou z Vícemilic tvrdě vládl městu. Umírnění husité se proti němu spojili. Dne 9. března 1422 ho přiměli dostavit se na Staroměstskou radnici, kde ho zajali a dali tajně popravit i s jeho druhy. Stoupenci pak údajně nosili jeho hlavu na talíři po městě. Jeho smrtí skončila v Praze vláda radikálních husitů.